Na třetině území světa, která není trvale zaledněna, v posledních čtyřech desetiletích citelně vyschla půda. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se vlhkost půdy zvýšila.

Takový závěr vyplývá ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise Enviromental Research Letters, na které pracoval tým vedený Janem Řehořem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Evropa vysychá v létě

V Evropě podle studie vysychalo 37 procent území a pouhé jedno procento se stalo vlhčím. Na starém kontinentu bylo vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně východní Evropu, ale i její střední část.

„Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně České republiky) a v oblasti Karpatského oblouku,“ cituje Řehoře web Akademie věd.

Tato data jsou v souladu se studií, publikovanou v magazínu Nature Geoscience, která analyzovala 27 tisíc letokruhů ze 147 dubů (žijících i použitých na trámy) v různých zemích Evropy včetně Česka. V ní se ukázalo se, že vysoká frekvence such v posledních letech byla v Evropě bezpříkladná, dokonce i ve srovnání se dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku šestnáctého století.

Mezi oblasti nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká číst jižní Ameriky, středozápad Spojených států a pás od východní Evropy až po východní Asii.

Vysychání některých regionů, které vědci zaznamenávají již od osmdesátých let dvacátého století, souvisí s klimatickou změnou. Hlavními motory tohoto trendu jsou zvyšující se teploty, které vyvolávají vyšší evapotranspiraci (výpar), a změny v časoprostorovém rozložení srážek.

Mapa vysychání zemské pevniny. | zdroj: Řehoř/Ústav výzkumu globální změny AV ČR Vědci ve studii analyzovali období od roku 1981 do roku 2021, pro které na základě dat ze zpětné analýzy atmosféry modelovali půdní vlhkost v detailním rozlišení a vypočítávali trendy zvyšování či snižování vlhkosti.

Stromy umírají vstoje

„Nejhůře vyšly výsledky pro jižní Ameriku. Vysušování zasáhlo významně 54 procent plochy kontinentu, zatímco se vlhkost v půdě zvýšila pouze na jednom procentu území,“ říká Řehoř.

Nejrychleji vysychala Argentina a Paraguay a jihozápadní část Brazílie, kde se každou dekádu snížila půdní vlhkost až o deset procent.

Ostatní kontinenty jsou postiženy méně. V Africe významné vysušování postihlo 40 procent kontinentu, naopak se vlhkost zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo 32 procent území a vlhčích je šest procent.

Nejméně se vysychání dotklo severní Ameriky, byl zjištěn statisticky významný pokles půdní vlhkosti na 16 procentech území a její nárůst na sedmi procentech. Poměrně málo vysušování postihlo Austrálii a Oceánii.

Mezi místa, kde nastalo významné zvýšení vlhkosti půdy, patří západní Indie, tibetská plošina, Kanada a některé části Afriky, které pokrývá poušť či polopoušť.

Vědci ve studii upozorňují, že kvůli snížení hodnot půdní vlhkosti vzrůstá zranitelnost zemědělských a lesních systémů. Musí se potýkat s výskytem sucha a také je v nich výrazně horší průběh horkých vln. V případě nižší zásoby vody v půdě, než je obvyklé, nastává rychlejší ohřev atmosféry.

Kombinace extrémně teplého počasí a sucha, které pozorované trendy poklesu půdní vlhkosti posílily, vedly v některých oblastech k výskytu rozsáhlejších požárů. Postihly například tropickou a subtropickou Afriku, Jižní Ameriku nebo rozsáhlá území na Sibiři.