Letní zemědělské sucho (sucho v půdě) v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě rozborů izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny české Akademie věd a Univerzity v Cambridge.

„Z 13 500 letokruhů dokázali odborníci pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy,“ cituje deník The Guardian spoluautora studie Miroslava Trnku, profesor Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Mendelovy univerzity v Brně.

(Vlhké) léto budiž pochváleno

Vlny veder v minulých letech měly podle expertů, kteří se na studii podíleli, devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody nebo lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren.

Vysoké teploty, které byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové přitom předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

„Všichni jsme si vědomi sledu výjimečně horkých a suchých lét v posledních rocích,“ řekl vedoucí studie Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity. „Naše výsledky ukazují, že to, co jsme zažili, je mimořádné. Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby.“

Zkoumané údaje končí rokem 2018, ale v rocích 2019 a 2020 byla léta v Evropě také neobvykle horká, takže to patrně není krátkodobý jev..  

Klimatologové tvrdí, že sucha způsobila změna tryskového proudění –jetstreamu – a oběhu vzduchu nad kontinentem a že hlavním původcem byla klimatická změna. „Změna klimatu znamená, že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost,“ upozornil v Guardianu profesor Büntgen.

Lesy umírají vstoje

Strmý nárůst výskytu sucha je podle Trnky obzvláště znepokojující v zemědělství a lesnictví. „Bezpříkladné odumírání lesů ve střední Evropě potvrzuje naše výsledky,“ zdůraznil Trnka.

Studie, kterou tento týden zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27 tisíc letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov jako třeba kostelů.

Data k podobě klimatu v éře středověku získali vědci z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách nebo štěrkových korytech. Pro antickou epochu použili dřevo ze studní.

Předchozí rekonstrukce klimatu z letokruhů využívaly šířku a hustotu letokruhů k určení teploty. Studie vedená Büntgenem se zaměřila na množství izotopů uhlíku a kyslíku, aby ukázala, kolik vody měly stromy k dispozici. To ve výsledku dalo vědcům představu o míře sucha v daných obdobích.

Jedno sucho za druhým

Ukázalo se, že vysoká frekvence such v posledních letech byla v Evropě bezpříkladná, dokonce i ve srovnání se dřívějšími zničujícími suchy, jako bylo to v době renesance na počátku 16. století.

Vzorky dřeva využité pro rekonstrukci klimatických podmínek ve střední Evropě pocházely z Česka a Bavorska.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod dlouhodobého trendu vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.