Pokud se chystáte na dovolenou do některého ze středomořských letovisek, patrně vám neuniklo, že teploty vzduchu tam v těchto dnech útočí na hranici 40 stupňů Celsia a příští týden ji budou leckde překračovat. Na Apeninský poloostrov udeřila horská vlna Kerberos. A úporná vedra panují také v dalších oblastech Středomoří.

Jsou to aktuální teplotní výkyvy. Jenže teploty v regionu stoupají trvale a rychleji než ve většině jiných oblastí planety. A roste také teplota Středozemního moře, které se stává tropickým.

Zpráva od přehřátého moře

Ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) se píše, že do roku 2040 stoupne průměrná teplota v oblasti proti hodnotám před průmyslovou revolucí o 2,2 stupně Celsia. V současnosti je vyšší o 1,5 stupně.

Teplotní maxima 14. července 2023. | zdroj: Climate Analyzer

Obdobně se otepluje Středozemní moře. Zpráva Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF) nazvaná „Klimatická změna ve Středomoří: Šest příběhů z přehřátého moře“ („The Climate Change Effect in the Mediterranean: Six stories from an overheating sea“– tady v PDF), upozornila, že globální oteplování už nenávratně ovlivnilo ekosystém Středomoří.

Z dat Španělského oceánografického institutu vyplývá, že hladina ve Středozemním moři od počátku devadesátých let ročně stoupá o 2,5 až 10 milimetrů.

Do konce století může stoupnout o celý metr. Tím by jen v severní Africe ohrozila bydliště 37 milionů lidí. Moře by rovněž zasolilo ornou půdu u ústí Nilu, Pádu, Rhôny a řeky Ebro na severu Španělska.

Globální změna klimatu už dnes dopadá na život v moři i na pobřeží. Má vliv na rybolov, cestovní ruch i na hospodářství na pobřeží. Zpráva zmíněná WWF pojmenovává šest důsledků změny klimatu na Středozemní moře s dopadem na život tamních obyvatel:

• Nastává tropikalizace východního Středomoří. 

V teplejších vodách moře se objevilo téměř tisíc nepůvodních invazivních druhů. Nahradily původní, často endemické, druhy, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Většinou se do Středomoří dostaly přes Suez.

• Cizí druhy narušují ekosystém.

Mezi tyto druhy patří zejména invazní ryby z rodu králičkovcovití. V Turecku už tvoří 80 procent úlovků. Běžným jevem v italských vodách se zase staly barakudy.

• Oteplující se a stoupající vody poškozují mořské dno i pobřežní biotopy.

Mořské louky tvořené rostlinami, jako je Posidonie mořská (známá jako ‚Neptunova tráva‘), rychle mizí. Mořská tráva je přitom pro ekosystém veledůležitá, protože slouží jako přírodní úschovna uhlíku, který pohání globální oteplování.

Teploty moří a oceánů. | zdroj: Climate Analyzer

• Přibývající počty medúz ohrožují plavce.

Kolem pláží se instalují ochranné sítě.

• Okyselující se voda zabíjí korály.

Pokles pH je způsobený rozpouštěním přebytku oxidu uhličitého z atmosféry ve vodě. Pokud mořské dno ztratí korály, bude to mít negativní dopad na turistický ruch, protože pestré dno láká turisty, kteří rádi šnorchlují.

• Klimatická změna pomáhá šířit patogeny.

Patogeny likvidují zejména populaci kyjovky šupinaté, až metrového mlže, který významně přispívá k čistotě Středozemního moře tím, že z něj odfiltrovává organické částice.

Klimatickou změnu nevyhlížejte, už dorazila

Středomoří je kolébkou civilizace. Po dlouhá tisíciletí bylo centrem civilizovaného světa a důležitým kulturním i obchodním uzlem. Omývá břehy tří kontinentů a jedenadvaceti států Evropy, Afriky i Asie. V současnosti je čím dál častěji zmiňováno jako místo, kde se silně projevuje klimatická změna.

WWF ve své zprávě také upozorňuje na nebezpečný vztah mezi vlivem změny klimatu a dalšími činnostmi člověka, jakými jsou nadměrný rybolov, znečištění, rozvoj pobřeží a lodní doprava, které dramaticky snížily ekologickou odolnost moře.

Giuseppe Di Carlo, ředitel Středomořské sekce WWF, ke zprávě napsal: „Současné Středomoří už není to, co bývalo. Jeho tropikalizace je v plném proudu. Klimatická změna není budoucnost, to je dnešek, kterou zažívají vědci, rybáři, potápěči, pobřežní komunity i turisté... Středozemní moře poskytuje lidem mnoho benefitů. Pokud chceme zvrátit nynější trend, musíme snížit náš vliv na globální oteplování. Zdravé ekosystémy a bohatá biodiverzita jsou naší nejlepší obranou proti důsledkům změny klimatu.“