Symbiotické bakterie ve střevech ovlivňují deprese, nálady i vnímání bolesti

- Příroda autor: Jan Toman

"Už vás zase trápí deprese? Prášky nezabírají? Nezoufejte – třeba nám pomohou bakterie!" Podobné závěry brzy nebudou v ordinacích psychiatrů ničím výjimečným. Výzkum za výzkumem totiž ukazuje, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť.

Některé bakterie rodu Bacteroides snižují vnímání kvality života. Ilustrační snímek

Některé bakterie rodu Bacteroides snižují vnímání kvality života. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Podle nového výzkumu souvisí výskyt střevních bakterií s celou řadou psychických faktorů včetně depresí. Zatímco některé bakterie mohou člověka před depresemi chránit, jiné k jejich rozvoji spíše přispívají. Ještě jiné potom mohou zvýrazňovat, nebo naopak oslabovat účinky antidepresiv. Prvním krokem léčby psychických onemocnění by se tak v budoucnu mohla stát analýza naší "střevní zoo" spojená se změnou stravy či transplantací mikroorganismů od zdravých dárců.

Obyčejného člověka spojení mezi střevy a mozkem nepřekvapí. Když jsme zamilovaní, máme "v břichu motýly". Když se něčeho obáváme, je nám těžko. Chronický stres nás může pěkně prohnat, zatímco když se lekneme, na záchod se nám v mžiku chtít přestane. Obvykle ale v tomto směru uvažujeme poněkud jednosměrně – různé stavy našeho mozku se mohou promítnout do fungování trávicí soustavy.

Druhý mozek v břiše

Co když je ale pomyslná "linka" obousměrná? Další a další výzkumy ukazují, že také střeva mohou ovlivňovat nastavení a fungování našeho mozku, o dalších systémech, jako je například hormonální, nemluvě. Dokonce i v odborné literatuře se s mírnou nadsázkou mluví o "druhém mozku" v břiše.

Jak je to možné? Střeva hostí ohromnou populaci symbiotických mikroorganismů, z nichž většina spadá mezi bakterie. Za normálních okolností nám tito souputníci pomáhají správně trávit potravu. Když se vymknou kontrole, nebo když do našich těl pronikne cizorodý druh, mohou ve střevech napáchat pěknou paseku. V každém okamžiku ale pečují hlavně o svůj vlastní prospěch. Nerozpakují se tedy s našimi těly manipulovat, ovlivňovat trávicí soustavu a nezřídka i psychické nastavení.

Střevní bakterie z nás samozřejmě neudělají vraždící psychopaty. Mohou ale vychýlit koncentrace hormonů, nervových přenašečů nebo různých látek modulujících fungování imunitního systému na jednu či druhou stranu. Podobný zásah se může projevit například změnou nálad, propuknutím depresí či jejich zhoršením. Během milionů let se navíc lidé bakteriálním podnětům přizpůsobili, a tak dnes poškození střevní mikroflóry nebo její náhlá změna mohou vést k výrazně neblahým důsledkům.

Jak mohou manipulovat našimi mozky

Jedny z nepřesvědčivějších dokladů pro vliv střevních bakterií na lidskou psychiku nedávno přinesl rozsáhlý tým evropských vědců v časopisu Nature Microbiology. Výzkumníci nejprve srovnali zastoupení bakteriálních druhů ve střevech (respektive výkalech) belgických a nizozemských dobrovolníků s údaji o vnímané kvalitě života a depresivitě. Údaje přitom vycházely jak z lékařských vyšetření, tak odpovědí v medicínských dotaznících.

Své objevy badatelé následně ověřili na datech ze starších studií. Nakonec s pomocí molekulárně-biologických databází vytvořili katalog biosyntetických drah střevních bakterií. Na jeho základě mohli podpořit nebo vyvrátit hned několik uvažovaných způsobů, prostřednictvím kterých by bakterie mohly manipulovat našimi mozky, a vytipovat, jaké další bakteriální druhy by na nás mohly mít zásadní vliv.

Rozsáhlé výzkumy zaměřené na souvislost lidské střevní mikroflóry s psychickým stavem jsou spíše vzácností. Důvod spočívá především v množství různých faktorů, které na lidi každý den působí. Zatímco pokusné myši nebo potkany můžeme izolovat od okolních vlivů, psychické rozpoložení lidí výrazně ovlivňují události každodenního života. Pokusné populace také bývají na rozdíl od těch lidských geneticky velmi homogenní. Vzájemné interakce mezi geny, psychickým stavem a střevními bakteriemi přitom mohou být všechno, jen ne triviální.

Co chybí pacientům s depresemi?

Výzkumníci proto museli využít co největší datové soubory a odfiltrovat vliv věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, střevních chorob a dalších faktorů, které sice se zastoupením střevních bakterií prokazatelně souvisí, ale které by mohly maskovat jejich přímý vliv na psychiku. Statistické analýzy následně ukázaly, že mezi vnímanou kvalitou života a zastoupením i četností různých druhů střevních bakterií panuje nezanedbatelná souvislost.

Nejsilněji se tyto vazby projevily u vnímání tělesné bolesti, fyzického fungování a hodnocení obecného zdravotního stavu. Z konkrétních rodů bakterií, jejichž přítomnost s dotazníkovým hodnocením kvality života korelovala nejsilněji, můžeme jmenovat zejména Faecalibacterium, Coprococcus či Flavonifractor či Bacteroides.

První dva zmíněné rody ve střevech produkují butyrát, drobnou molekulu z okruhu mastných kyselin, která snižuje zánětlivost střevní sliznice. V souladu s tím jejich přítomnost spíše zlepšuje hodnocení kvality života. Statisticky častěji navíc tyto bakterie chybí ve střevech depresivních pacientů. Co se týče bakterií rodu Flavonifractor, ty hodnocení kvality života spíše snižují. U lidí s depresemi na ně potom narazíme častěji.

Některé druhy rodu Bacteroides rovněž snižují vnímanou kvalitu života. V tomto případě je situace ještě zajímavější, neboť se jedná o druhy chudých střevních mikroflór následujících kupříkladu nasazení silných antibiotik. Stejný vzor navíc bývá častěji zastoupen u pacientů s depresemi a Crohnovou chorobou. Cílené vybití střevní mikroflóry očividně našemu fyzickému ani psychickému zdraví nepřidá.

Nižší zastoupení u depresivních pacientů vykazovaly ještě bakterie rodu Dialister. Co se týče ostatních, nebylo bohužel možné rozlišit, nakolik jejich zastoupení ovlivňuje depresivitu a nakolik je naopak důsledkem používání různých antidepresiv.

Antidepresiva zřejmě prohrávají se střevní mikroflórou

Různé složité interakce mezi depresivitou, bakteriemi a konkrétními druhy antidepresiv nicméně naznačují, že střevní mikroorganismy mohou účinky psychofarmak výrazně modulovat. Nelze tak vyloučit, že za slabou odpověď některých psychiatrických pacientů na léčbu může právě jejich střevní mikroflóra. Cílenou změnou množství a zastoupení střevních bakterií bychom mohli dosáhnout buď větší účinnosti léků, nebo dokonce spontánního zlepšení psychického stavu.

V poslední části studie vědci využili molekulárně-biologická data zahrnující poznatky o genech různých biosyntetických drah bakterií lidské střevní mikroflóry. Vzhledem k tomu, že lidskou psychiku mohou přímo nebo zprostředkovaně ovlivňovat hlavně krátké mastné kyseliny, nervové přenašeče, hormony a látky ovlivňující imunitní systém, vytipovali vědci několik desítek potenciálních způsobů, jak by střevní bakterie mohly lidmi manipulovat.

Všechny rody bakterií, které v předchozích částech studie vykázaly souvislost s lidským zdravím, v tomto seznamu nějakým způsobem figurují. Nemají tudíž jenom "motiv", ale i "prostředky", jak si s lidmi pohrát. Díky novému seznamu mohli vědci rovněž vytipovat další bakterie, které by lidské psychické či fyzické zdraví mohly ovlivňovat. Podobné projekty se tak mohou stát základem úplně nového druhu moderní medicíny.

Zdroj: M Valles-Colomer, G Falony, Y Darzi, ... & S Claes (2019): The neuroactive potential of the human gut microbiota in quality of life and depression. Nature microbiology, online.

Tagy: bakterie lidské tělo věda a poznání