Drobný nelétavý pták nemá šanci se proti zavlečeným šelmám, které historicky ostrovy neobývaly, bránit ani před nimi uletět. Divoké kočky, lasičky, ale i krysy žerou jejich vejce a čerstvě vylíhnutá kuřata. Podle místních ochránců přírody se ve volné přírodě dožije dospělosti jen pět procent mláďat.

Vzniklo proto sdružení, které se snaží národní zvíře zachránit. Ochránci vybrali malý ostrov, který zbavili predátorů a vytvořili tak bezpečné prostředí, ve kterém mohou mláďata žít.

Z hnízd volně žijících ptáků vybírají vejce, uměle je odchovají, měsíc se o čerstvě vylíhnutá mláďata starají a následně je vypustí do bezpečné, kontrolované oblasti.

Když ptáci dospějí, vrací je ochránci zpět do přírody tam, kde vejce sebrali. Podařilo se jim tak zachránit a zpět do volné přírody vypustit více než 1500 ptáků, kteří by jinak měli pramalou šanci na přežití.

Přestože jde bohulibou činnost, její úspěch – tedy záchrana národního symbolu – je ve hvězdách. Počet jedinců se totiž snižuje příliš vysokou rychlostí.

Navíc je projekt poměrně kontroverzní, protože dobrovolníci museli před vysazením ostrov sloužící jako "kiwí inkubátor" zbavit pro ptáky nebezpečných zvířat - během 48 hodin například otrávili většinu místních krys. Otázkou tak je, zda je vůbec etické etické vyhubit na nějaké místě zvířata jen pro to, aby se podařilo zachránit jiná.