Před šesti lety tým archeologů zkoumal oblast Wishbone v americkém Utahu. Narazil tam na stopy dávného ohniště. V něm badatelé objevili kromě kamenných nástrojů a kostí z kachny, zjevně zbytků jídla, také čtyři zuhelnatělá semínka.

Vědci je uschovali a později poslali do laboratoře k analýze. Tam vyšlo najevo, že to jsou semínka tabáku stará 12 300 let.

Tento poznatek naznačuje, že pravěcí lidé užívali tabák mnohem dříve, než se až donedávna předpokládalo.

Dosud nejstarší odhalený doklad o užívání tabáku, který pochází z Ameriky a obsahuje psychoaktivní látku nikotin, byl o víc než 8000 let mladší. V roce 2018 jiný tým archeologů ve státu Alabama nalezl dýmku se zbytky tabáku starými 3600 let.

Žvýkali, kouřili, nasávali? 

Co dělala semínka tabáku v ohništi? Vědci předpokládají, že tam byla vyplivnuta po žvýkání, anebo je lidé třeba přidávali během hoření do ohně a nasávali.

Dá se usuzovat, že před dvanácti tisíci lety obyvatelé amerického kontinentu tabák neužívali tak propracovaným způsobem, jakým je kouření z dýmky. Avšak vyloučit to nelze.

„Lidé, kteří tábořili na Wishbone, byli nomády, což ke patrné z chemické analýzy jejich kamenných nástrojů. Přesouvali se každý rok stovky kilometrů,“ sdělil serveru Gizmodo archeolog Daron Duke.

Usušená semínka tabáku s rozdrcenými listy rostliny. | zdroj: Profimedia

Dnes se oblast nachází na území kmene Gošutů a leží západně od Velkého solného jezera. Jak přesně tamní dávní obyvatelé tabák užívali, není známo. A patrně se to ani nedozvíme. Účelem bylo nejspíš posílit vitalitu.

Pohoda, klídek a tabáček

Tabák i jiné psychoaktivní látky, včetně alkoholu, byly u dávných nomádů a indiánů oblíbené.

Archeologové ve studii zveřejněné v magazínu Nature píší, že tabák má ze všech opojných rostlin, které lidé užívají, patrně největší sociální a ekonomický dopad. Kromě pravidelného kouření, žvýkání a šňupání, hrál tabák u domorodých amerických kmenů důležitou roli také při posvátných rituálech, nejrůznějších obřadech, anebo při léčbě nemocí.