To, že kdysi docházelo k páření neandrtálců a lidí, víme už dlouho. Je tedy jasné, že k výměně genů docházelo. Dosud se ale moc nevědělo, o jaké geny přesně šlo a jak se projevily na našem životě.

Tým evolučního antropologa Svanteho Pääboa z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku porovnal zlomky DNA tří neandrtálců, jejichž ostatky byly nalezeny v jeskyni Vindija v Chorvatsku, s DNA moderních lidí. 

Bylo to poprvé, co se podařilo získat sekvenci neandrtálského genomu a s tím i silný podklad pro zkoumání toho, jak ovlivnili genom moderních lidí. 

Na základě studie ženy, která byla nalezena v jeskyni na Sibiři, zjistili, že ještě dnes jde v lidské DNA najít zhruba dvacet procent genů pocházejících z neadrtálců. Samozřejmě je nemají všichni naráz a stejné, ale objevují se více či méně u každého Euroasiata. Na jiné populace se vědci zatím nezaměřili, to by se pravděpodobně číslo vyšplhalo klidně až na 40 procent. 

"Klíčové je, že se naše studie nezaměřila jen na jednoho neandrtálského předka. Sestavili jsme sekvenci napříč historií interakcí, které nastaly mezi neandrtálci a lidmi," říká spoluautor studie Joshua Akey z Washingtonovy univerzity v americkém Seattlu.

Protože v sobě máme každý jen několik málo procent našich neandrtálských předků, je těžké sestavit přesný obraz toho, co to s člověkem provádí. Když se ale tyto střípky dají dohromady, už se tu nějaké vzorce dají vypozorovat.

Většina z nich bohužel příliš dobrá není, nejčastěji mají co do činění s naší náchylností k některým nemocem a inklinací k určitému chování. Sice je tenhle vliv podle Pääba téměř zanedbatelný, další studie napovídají, že až tak zanedbatelný nebude.

Přítomnost genů zděděných po neandrtálcích může mít vliv na vznik cukrovky 2. typu, Crohnovy choroby, lupu i depresí. Existují i náznaky o tom, že by mohly u někoho způsobovat větší riziko ke vzniku závislosti na nikotinu. 

Na prví pohled by se mohl zdát, že v sobě trochu toho neandrtálce mají hlavně lidé s rezavými vlasy, ale genetickou mutaci, která z neandrtálců zrzavou barvu vlasů způsobila, byste u moderních lidí hledali marně. Navíc, jak ukázala studie pozůstatků, také neandrtálci měli u vlasů mnohem větší barevnou škálu.

Ale abychom nemluvili jen o negativech. Moderním lidem pomohli neandrtálci zlepšit imunitní systém. Když přišli z Afriky do Evropy, museli čelit mnoho pro ně neznámým nemocem. Neandrtálci, kteří v oblasti žili přes více než 100 tisíc let, už vůči nim měli vybudovanou rezistenci. Společní potomci tak měli větší šanci na přežití.

Podle vědců je ale analýza DNA neandrtálců důležitá hlavně pro pochopení toho, čím náš druh výjimečný a jak je možné, že člověk přežil až do současnosti, zatímco neandrtálci nikoli.