Přestože se dětem říká, že když se vymočí do bazénu, voda okolo nich se zbarví a všichni se to dozví, bohužel tomu tak není. Nebo možná bohudík, protože jinak by možná do veřejných bazénů už nikdy nikdo dobrovolně nevlezl.

Kanadští vědci vyvinuli test, který umožňuje zjistit, kolik moči se v bazénu nachází. Používají k tomu měření koncentrace acesulfamu draselného, tedy umělého sladila, které se běžně nachází v jídle a prochází tělem bez jakékoli změny.

Po tři týdny měřili koncentraci ve dvou kanadských bazénech a došli k děsivému číslu – ve velkém bazénu (asi 830 tisíc litrů vody, což je zhruba třetinová velikost olympijského bazénu, který má délku 50 metrů) se běžně vyskytuje 75 litrů lidské moči. Tedy zhruba jako středně velká popelnice. Ve zhruba polovičním bazénu jí naměřili 30 litrů.

"Naše studie poskytuje další důkazy o tom, že lidé skutečně močí do bazénu a vířivek," konstatovala hlavní autorka studie, postgraduální studentka na Albertské univerzitě v Edmontonu Lidsay Blackstocková. Studii její tým publikoval v odborném magazínu American Chemical Society journal.

Vířivky jsou na tom ještě hůř

Kolik lidí ale bylo líných vylézt z vody, studie nezkoumala, třítýdenní interval by byl pro non stop sledování počtu plavců příliš dlouhý. Zvýšení koncentrace acesulfamu ale senzory zaznamenaly vždy několikrát denně.

Podobně jako u těchto dvou bazénů vědci nabrali další vzorky z jednatřiceti bazénů a vířivek ve dvou kanadských městech. Přítomnost acesulfamu ukázaly všechny, a to v koncentraci až 570krát větší než u běžné vody z vodovodu.

A milovníci rochnění se ve vířivce jistě neuslyší rádi, že bublinky, které jim masírují tělo, v sobě mají moči ještě víc. V jedné z hotelových vířivek dokonce naměřili třikrát větší koncentraci, než v nehorším bazénu.

Chlór vše zabije?

Čisté svědomí nemají ani profesionální plavci. Slavný rekordman Michael Phelps na tom dokonce nevidí nic špatného. "Myslím, že do bazénu močí každý. Chlór všechno zabije, tak to nevadí," prohlásil.

Má částečně pravdu, moč je za jistých okolností sterilní, její příměsi v reakci s dezinfekcí v bazénu vytváří chemické látky, které mohou dráždit oči a vést například k astmatu.  

Pokud jste dočetli až sem a plánujete spálit svou permanentku do bazénu a vířivky a po nich i své oblíbené plavky, máme jednu trochu uklidňující informaci. Při přepočtu na procenta vychází, že ve veřejných bazénech tvoří moč "jen" 0,01 procenta veškeré vody.

Je to sice několikanásobně víc, než se třeba nachází léčivé látky v homeopatikách, ale i tak je toto množství prakticky zanedbatelné. Takže oči vás budou pálit spíš z chloru než z toho, že návštěvníci bazénů jsou občas prasata.