Technologie

Přirovnání je výstižné: funguje to jako Shazam, ale pro váš televizní obraz. Technologie nazývaná ACR — Automatic Content Recognition — pořizuje miniaturní snímky toho, co je právě na displeji, vytváří z nich digitální otisk a odesílá ho na servery výrobce. Výsledkem je přesný profil vašich sledovacích návyků, vteřinu po vteřině. Nová recenzovaná studie třech univerzit tento mechanismus poprvé systematicky zdokumentovala — a zjistila něco, co výrobci nikde nezmiňují: ACR běží i tehdy, když televizor používáte jako externí monitor pro notebook nebo herní konzoli.

Umělá inteligence (AI) je kontroverzní technologií. Lidé se obávají o práci, vztahy, duševní zdraví i dopadů na životní prostředí. Situace se vyhrocuje. Negativní reakce už se neomezují jen na komentáře na sociálních sítích.

Světový rekord v půlmaratonu drží Ugandský běžec Jacob Kiplimo s časem 57 minut a 20 sekund, který zaběhl v Lisabonu v březnu 2026. O šest týdnů později ho překonal robot. Humanoid Flash od čínské společnosti Shenzhen Honor Smart Technology Development dokončil 19. dubna 2026 trasu pekingského půlmaratonu E-Town za 50 minut a 26 sekund — v režimu autonomní navigace, bez dálkového ovládání člověkem. Před rokem nejrychlejší robot na stejné trase potřeboval dvě hodiny čtyřicet minut. Toto číslo říká víc o tempu robotického pokroku než cokoliv jiného.

Odvětví pevnolátkových baterií slibuje průlom přes deset let. Kapalný elektrolyt konvenčních lithium-iontových baterií je největším zdrojem tepelného úniku, tedy nebezpečí vzplanutí nebo výbuchu elektromobilu. Pevnolátkové baterie ho nahrazují pevným materiálem — a slibují zároveň vyšší hustotu energie, delší životnost i rychlejší nabíjení. Problém byl vždy ten samý: přechod z laboratoře do průmyslové výroby. Čínská firma Greater Bay Technology, technologický inkubátor automobilového giganta GAC Group, nyní tvrdí, že tento problém vyřešila.

Nová studie naznačuje, že spoléhání na umělou inteligenci (AI) může mít nečekanou daň. Pomáhá sice lidem zvládat úkoly rychleji, zároveň ale oslabuje jejich schopnost přemýšlet a vytrvat, když se věci zkomplikují.

47letá pacientka z Německa trpěla více než deset let třemi souběžnými autoimunitními onemocněními. Každý den potřebovala krevní transfuze. Devět různých terapií selhalo. V roce 2025 ji tým z Univerzitní nemocnice v Erlangenu léčil jedinou infuzí přeprogramovaných vlastních imunitních buněk — CAR-T terapií. Sedm dní po podání přestala potřebovat transfuze. Za 25 dní byla v kompletní remisi. Po 322 dnech se její imunitní buňky obnovily jako zdravé a naivní — nepamatovaly si, jak útočit na vlastní tělo.