Technologie

Debata o tom, zda jsou elektromobily skutečně lepší pro životní prostředí než konvenční vozidla, trvá dlouhé roky. Kritici argumentují, že dopad typického elektromobilu na životní prostředí je větší než u benzinových vozidel kvůli těžbě kovů používaných k výrobě baterií, nutnosti nabíjení a dalším faktorům. Zastánci udržitelnosti zase vyzdvihují, že elektromobily nespalují fosilní paliva, což podle nich znamená, že mají mnohem menší dopad na životní prostředí. Nová studie jim dává za pravdu.

Na první pohled šlo o standardní mikroskopický snímek v odborném biologickém článku. Teprve pečliví čtenáři si všimli, že popisky k obrazcům nedávají biologický smysl a jsou plné nesrozumitelných znaků. Obrázek neexistoval v reálné laboratoři — byl vygenerován umělou inteligencí. Tento případ byl jen jedním z rostoucí vlny, která otřásá důvěrou ve vědeckou literaturu.

Jedním z největších rizik umělé inteligence (AI) je snadná zneužitelnost. Jde totiž o produkt dostupný pro každého. Když brouzdáme po internetu a prohlížíme si stránky, odesíláme e-maily nebo nakupujeme, zanecháváme za sebou digitální stopu – citlivá data a informace. Na tato data cílí hackeři a dnes jim v tom pomáhá právě AI.

Sedmnáctého června 2026 vstoupil na pódium v San Francisku David Holz, zakladatel Midjourney — firmy, kterou svět zná jako tvůrce AI generátoru obrázků — a oznámil, že jeho firma postavila první nový zobrazovací přístroj celého těla za posledních padesát let. Žádné záření, žádné magnety, šedesát sekund, výsledek srovnatelný s MRI. Pokud to opravdu funguje, je to přelomové. Zatím jsou to ale hlavně sliby.

Humanoidní roboti neslouží jen k tanečním představením, maratonům nebo zápasům v ringu. Zdolávají i nejvyšší hory světa.

Americká armáda během studené války ztratila několik jaderných zbraní. Jedna z nich zmizela v roce 1965 spolu s pilotem a letounem z paluby letadlové lodi USS Ticonderoga. Dodnes leží pět kilometrů pod hladinou Tichého oceánu a patří mezi nejděsivější relikvie jaderného věku.