Technologie

Slovo teleportace evokuje filmové scény, v nichž se postava rozloží na jednom místě a složí jinde. Skutečná věda jde jiným směrem – a přitom dělá věci, které jsou ve svém vlastním měřítku ještě záhadnější než jakýkoli hollywoodský efekt.

Osmého března 2014 odletělo z Kuala Lumpuru do Pekingu letadlo, které nikdy nepřistálo. Dvanáct let, stovky milionů dolarů a nejrozsáhlejší námořní pátrání v dějinách letectví – a přesto Boeing 777 s 239 lidmi na palubě stále leží kdesi na dně Indického oceánu. Nedávné pátrání skončilo opět bez výsledku. Věda ale nerezignuje.

V úterý 29. dubna 2026 zaznamenal americký geologický průzkum (USGS) roj 17 zemětřesení v rozmezí 24 hodin v oblasti poblíž Groom Lake v Nevadě — neoficiálně známé jako Area 51. Magnituda otřesů se pohybovala mezi 2,5 a 4,4, ohniska ležela přibližně čtyři kilometry pod zemí. Přes 100 lidí otřesy nahlásilo přímo přes USGS. Internet okamžitě zaplavily konspirační teorie o mimozemšťanech, UFO a tajných jaderných testech.

Město Kemmerer ve státě Wyoming žilo desetiletí z uhlí. Místní uhelná elektrárna Naughton napájela region od roku 1963 a postupně se blíží konci své životnosti. Přesně na místo, kde jeden energetický věk končí, přichází jiný. 23. dubna 2026 zahájila společnost TerraPower — spoluzaložená Billem Gatesem — plnohodnotnou výstavbu první komerční pokročilé jaderné elektrárny v USA. Technologie, která za projektem stojí, nefunguje na vodě ani na konvenčním tlakovém reaktoru. Chladivem je tekutý sodík a energii ukládá roztavená sůl.

Umělá inteligence (AI) už dávno není jen o chatbotech a generování obrázků. Nová studie upozorňuje, že se může stát také nástrojem masové manipulace. Výzkumníci varují před takzvanými „AI roji", tedy sítěmi autonomních systémů, které dokážou napodobovat chování lidí na sociálních sítích.

Lidé se na umělou inteligenci (AI) spoléhají v různých oblastech života, včetně zdraví. Chatboti jako ChatGPT nebo Gemini jsou snadno dostupní a jednoduše použitelní. Některé systémy dokážou uspět v lékařských zkouškách, což vede uživatele k větší důvěře. Opravdu se lze na diagnózu „křemíkového odborníka“ spolehnout?