Nová studie od vědců z Universitat Politècnica de València a University of Vigo odhaluje, proč některé ocelové mosty zůstanou stát i po kritickém poškození. Vědci identifikovali tzv. sekundární rezistenční mechanismy – záložní systémy, které aktivují redistribuci zatížení podobně jako pavučina, když se její část protrhne.

Umělá inteligence mění způsob, jakým inženýři navrhují, testují a realizují své projekty. Analýza stovek tisíc AI interakcí ukazuje, že některé inženýrské role budou automatizovány, jiné naopak posíleny. Klíčem je adaptace – posílení kritického myšlení, etické reflexe a integrace lidí tam, kde AI nestačí.

Chytré telefony nám usnadňují život, ale zároveň se kolem nich vznáší předsudky. Věříme, že se nabijí do rána do prasknutí, poslouchají vše, co řekneme, nebo dokonce mohou být zapalovačem v pekárně. Moderní výzkum ale mnohé z těchto mýtů vyvrací. Podíváme se, co je fakt a co fikce — a proč je důležitější zaměřit se na skutečná rizika dat než se bát neexistujících hrozeb.

Zatímco větrné turbíny, solární panely a baterie slibují čistou energetickou revoluci, jejich výroba vyžaduje minerály jako kobalt, lithium nebo měď — těžba těchto surovin může devastovat přírodní prostředí a místní komunity. Díky nové technologii, recyklaci i etickému přístupu ale existují způsoby, jak minimalizovat dopad.

Dětské hračky ožívají jako v nějakém hororu. Nejsou však posedlé zlým duchem, zabudována v nich je umělá inteligence (AI). Tento fenomén je ovšem nebezpečný pro zdravý vývoj dětí. Obavy panují i o soukromí.

Svět se mění. Vysokoškolští studenti ukončují studia a věnují se startupům s umělou inteligencí (AI) a někteří mají strach z budoucnosti. Pokračování ve vzdělávání tak považují za ztracený čas. Mezi ně patří i bývalá studentka MIT Alice Blairová. Dnes řeší v neziskové organizaci Center for AI Safety bezpečnost této technologie.