Umělá inteligence (AI) má potenciál vyřešit klimatickou krizi, místo toho však slouží k zahlcování sociálních sítí generickými a neautentickými obrázky a jako náhrada terapeutů nebo partnerů a kamarádů. Její uživatelé si neuvědomují, že častým zadáváním hlavně složitých dotazů za sebou zanechávají uhlíkovou stopu.

Hydraulické štěpení – častěji známé jako frakování – umožnilo uvolnit obrovské zásoby zemního plynu a ropy z břidlic, což zcela změnilo globální energetickou mapu. National Geographic však upozorňuje, že současné výhody přicházejí za cenu znečištění vody, úniků metanu, rizik zemětřesení a potenciálních zdravotních dopadů. Objevuje se přehodnocení: stojí tento „energetický boom“ za ekologickou a sociální cenu?

Podle nové studie používá většina vysokoškoláků ve Spojených státech při studiu umělou inteligenci (AI) – a důvod je velkou ránou pro tamní vzdělávací systém.

Američtí vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) měřili mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografie (EEG) uživatelům umělé inteligence (AI) a porovnávali ji s mozkovou aktivitou osob, které tuto technologii nepoužívají. Zjistili, že má vážný dopad na kognitivní zdraví svých uživatelů.

Ve městě Pornainen ve Finsku právě spustili největší sand battery na světě – obří tepelný akumulátor, který dokáže uchovat až 1 000 MWh tepla po týdny – měsíce, s energetickými ztrátami jen asi 10 %. Jednoduchý systém – písek vyměňuje elektroenergii za uchované teplo – může uznatelně nahradit fosilní paliva ve vytápění, a jde o jednu z nejlevnějších cest k dekarbonizaci.

Chris Smith býval skeptikem vůči umělé inteligenci (AI). Nakonec jí ale podlehl více, než je zdrávo. Co začalo nevinným flirtováním, skončilo posedlostí a žádostí „o roku“.