Firmy investují spíše do umělé inteligence (AI) než do nových zaměstnanců. Problém je to hlavně pro generaci Z, jež právě vstupuje na pracovní trh. Zjistila to nová studie organizace British Standards Institution (BSI).

Britská centrální banka (Bank of England, BoE) varovala před rostoucím rizikem „náhlé korekce“ na globálních finančních trzích, kterou může vyvolat současná investiční horečka kolem umělé inteligence (AI). Jak upozornila agentura Reuters, jde dosud o nejvýraznější varování Bank of England v této oblasti.

Inženýři MIT vyvinuli nový 3D tisknutelný hliníkový slitek, který je až pětkrát silnější než běžně používaný hliník, a přitom si zachovává tepelnou odolnost. Díky strojovému učení dokázali optimalizovat složení a mikrostrukturu, čímž otevřeli dveře pro ultralehké konstrukce leteckých motorů a dalších komponent. Tento materiál by mohl změnit konstrukci motorů, snížit hmotnost letadel a zefektivnit výrobu.

Umělá inteligence (AI) je snadno zneužitelná k nekalým účelům. Ve špatných rukou může navrhovat smrtící viry a způsobit nové pandemie, pomoci komukoli bez zkušeností sestavit výbušné zařízení a poradit, jak spáchat důkladnou vraždu. Přesně to se stalo na jedné střední škole na Floridě.

Zhruba 28 procent (každý čtvrtý) Američanů přiznává romantický nebo intimní vztah s umělou inteligencí (AI), tedy aplikací v mobilním telefonu nebo počítači. Polovina respondentů uváděla nějaký typ vztahu. Tato technologie jim byla přítelem, partnerem nebo kolegou.

Vědci z Cambridge a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě postavili ChatGPT před jedno z nejslavnějších matematických cvičení starověku — problém zdvojnásobení plochy čtverce — a byli překvapeni, jak AI zadání vyřešila. Ale právě to, že model během řešení udělal chybu, je zajímavější než samotný výsledek. Tento experiment otevírá diskusi o tom, co vlastně znamená „myslet“ u umělé inteligence.