Technologie

Čína má problém. Dlouhodobě se potýká s nízkou porodností a do toho přišel boom umělé inteligence (AI) a virtuálních společníků. Lidé se zamilovávají ve velkém. Nikoli však do jiných lidí, ale avatarů poháněných algoritmy. Vláda bere tuto hrozbu vážně. Rozhodla se nabízení a využívání virtuálních společníků zakázat.

Vědci z britského Babrahamského institutu u Cambridge dosáhli něčeho, co ještě před pár lety znělo jako věda příliš vzdálená realitě, přeprogramovali dospělé lidské kožní buňky tak, aby podle molekulárních měřítek vypadaly zhruba o třicet let mladší, a přitom si zachovaly svou původní funkci. Práce se dostala do odborného časopisu eLife a podle vědců by mohla znamenat zásadní krok pro regenerativní medicínu.

Nedostatek dárcovské krve patří k chronickým problémům zdravotnictví po celém světě, zvlášť tam, kde chybí infrastruktura pro její rychlé skladování a přepravu. Tým japonských vědců nyní testuje řešení, které by tento problém mohlo výrazně zmírnit, umělou krev vyrobenou z jinak už nepoužitelných krevních konzerv, kterou lze podat pacientovi bez ohledu na jeho krevní skupinu.

Společnost Anthropic zveřejnila novou reklamu varující před hrozbami umělé inteligence (AI). Že to nejde dohromady? Ale skutečně se to stalo. Firma za to sklidila kritiku. Pustil se do ní dokonce i Sam Altman z OpenAI.

Fotovoltaické panely mají jednu neměnnou vlastnost, jakmile zapadne slunce, přestanou vyrábět elektřinu. Nová čínská elektrárna v poušti Gobi tento problém řeší bez jediné lithiové baterie, roztavenou solí rozehřátou na více než pět set stupňů, která dokáže turbínu roztáčet ještě osm hodin po soumraku.

Firmy doufaly, že umělá inteligence (AI) jim pomůže snížit celkové náklady. Místo toho jim náklady nenápadně, ale citelně vzrostly. A řada vedoucích pracovníků o tom neměla ponětí.