Technologie

NASA udělala důležitý krok k návratu nadzvukového cestování. Experimentální letoun X-59 poprvé překonal rychlost zvuku a má ambici vyřešit problém, který před více než půl stoletím poslal podobné stroje mimo obydlené oblasti – ohlušující sonické třesky. Pokud uspěje, může otevřít cestu k nové generaci rychlých dopravních letadel.

Dvacet let měla Parkinsonova choroba klinické studie s kreatinem. Alzheimerova choroba neměla ani jednu. Do května 2025 to platilo beze zbytku. Pilotní studie týmu z University of Kansas Medical Center právě přinesla první klinická data – a pokud výsledky obstojí v replikaci, přepisují způsob, jakým přemýšlíme o tom, čím neurodegenerace vlastně je.

Bývalý účastník tajného programu CIA tvrdí, že objevil síť mimozemských základen ukrytých hluboko uvnitř hor po celém světě. Podle jeho slov slouží jako zpravodajská centra, opravárenské dílny pro UFO i vstupní brány na Zemi. Důkazy však stále chybí.

Časopis Science publikoval znepokojivý článek o tom, co AI dělá s astrofyzikou. Vědci mluví o „fázové změně", o tom, že „je příliš pozdě zasahovat", a o smrti oboru jako lidského poslání. Toto není hysterická reakce na hype – je to střízlivé hodnocení disciplíny, která je AI nejzranitelnější ze všech věd.

Paříž se klimatizace nezbavila. Schovala ji pod zem, centralizovala a napojila na řeku. Fraîcheur de Paris je největší systém dálkového chlazení v Evropě – 120 kilometrů podzemních trubek, 924 odběratelů a Louvre jako jeden z prvních zákazníků. A zatímco teploty v Paříži míří k padesáti stupňům, síť se rozrůstá.

Jak nejlépe prodat nabízený produkt? Zveličit jeho schopnosti, význam i dopady na společnost. Tímto pravidlem se řídili technologičtí giganti v oblasti umělé inteligence (AI), což se jim vymstilo. Jejich technologie je kontroverzní. Sice se stala běžnou součástí milionů životů po celém světě, zároveň však čelí silnému odporu kvůli hrozbám, které představuje pro společnost.