Tento opeřený dinosaurus šplhal po stromech a létal
10. 8. 2022 – 19:40 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:
Bývaly časy, kdy vědci pokládali dinosaury za hladká monstra. V současnosti se však většina paleontologů přiklání k tomu, že část dinosaurů byla opeřená.
Jak to ale prokázat? Peří se nám ve fosiliích uchovává špatně. Stejně jako jiné měkké tkáně, třeba kůže, podléhá rozkladným procesům.
Péřová zápletka
Nejznámější péřovou zápletkou z éry dinosaurů je 161 let stará fosilie archeopteryxe. Tento létající druh žil v období pozdní jury před 151 až 148 miliony let.
Většinu jeho zkamenělin odkryli v solnhofenských litografických vápencích na území dnešního Bavorska v roce 1861. V časech archeopteryxe se v této oblasti rozkládala tropická laguna.
Živočich dorůstal délky 40 až 50 centimetrů a rozpětí jeho křídel dosahovalo 70 centimetrů.
Na místě, kde byl objeven archeopteryx, nalezli dříve paleontologové pírko. Nebylo však objeveno přímo s archeopteryxem.
Detektivové na stopě brka
Paleontolog Ryan Carney z Jihofloridské univerzity se svými spolupracovníky analyzoval fosilii pírka, a porovnával ji s peřím dnešních ptáků. Kromě toho výzkumníci znovu prozkoumali třináct známých fosilií celé kostry archeopteryxe spolu s dalšími náznaky peří – a také si posvítili na detailní skeny prapůvodní kresby fosilizovaného pírka, kterou vytvořili paleontologové ještě v devatenáctém století.
Vědce především zajímaly anatomické vlastnosti peří. Dospěli k tomu, že stavba dnešních per je identická s fosilizovaným perem z éry dinosaurů. Pero svou šířkou i délkou připomíná křídlovku –horní skryté peří, které za letu pomáhá létajícímu tvoru manévrovat.
Závěry jsou jasné – na základě podobnosti lze definitivně říct, že prastaré pírko je přímým předchůdcem dnešního ptačího peří. A to s vysokou pravděpodobností znamená, že patřilo právě archeopteryxovi a ne jinému druhu dinosaurů.
„Staleté tajemství jsme vyřešili detailní detektivní prací. Výzkum starých fosilií jsme kombinovali s novými technikami a také se studiem odborné literatury,“ řekl Ryan Carney k výzkumu publikovanému v magazínu Scientific Reports.
Víc plachtil, než létal
Samotný archeopteryx ve srovnání s dnešními ptáky létal neohrabaně. Šplhal do korun stromů pomocí pařátů a z nich se spouštěl plachtěním. Dlouhý, těžký ocas, plochá prsní kost, stavba kosti ramenní i málo vyvinuté prsní svalstvo mu umožňovalo nanejvýš těžkopádný třepetavý let na krátkou vzdálenost. Pera mu však pomáhala držet se ve vzduchu a manévrovat.
Typickým znakem dnešních ptáků – peřím – se patrně chlubilo víc dinosaurů. Peří některým z nich pomohlo přečkat chladné období po dopadu vesmírné skály Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu. A z některých se vyvinuli ptáci.
Není zcela jasné z kterých. Vědci však většinou pokládají ptáky za potomky drobných masožravých dinosaurů, kteří se pohybovali po zadních končetinách.
A jak se vlastně dinosauři naučili létat? Existují dvě teorie.
Podle jedné šplhali na stromy, z nichž poté plachtili k zemi jako archeopteryx. Podle druhé, kterou ukazuje video, začali létat při běhu ze země. Zobrazení opeření dinosauři spíš, než plazy připomínají nelétavé orly s předními končetinami ještě nepřeměněnými v křídla.