Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Můžete ho vidět i v Česku

Břehouš byl označen jako 4BBRW, což znamená, že dostal čtyři kroužky v barvách, jejichž názvy v angličtině začínají těmito písmeny – modré, červené a bílé. Na zádech měl pětigramový lokalizátor, který vědcům umožnil sledovat jeho trasu.

Z aljašského pobřeží se 4BBRW vydal na zimoviště 16. září, v zátoce nedaleko Aucklandu se objevil o 11 dní později.

Některé z migračních tras břehoušů. | zdroj: US Geological Survey

Břehouši, kteří se v Česku vzácně vyskytují na Vysočině, váží 190 až 400 gramů, ale před tahem dokážou hmotnost zdvojnásobit. Let si přitom ulehčují scvrknutím vnitřních orgánů.

Rekordman 4BBRW zamířil z Aljašky k Aleutským ostrovům a pak nad Tichý oceán. Cestu patrně ztěžoval silný východní vítr, který čtyřčlenné hejno tlačil směrem k Austrálii. 

Satelit naměřil, že 4BBRW uletěl 12 854 kilometrů, po korekci vědci dospěli k závěru, že to bylo nejméně 12 200 kilometrů. Za dosud nejdelší nepřerušený ptačí let se považoval výkon z roku 2007, kdy pták urazil 11 680 kilometrů. 

Bez kompasu a satelitu

Odborník na migraci ptáků Jesse Conklin se domnívá, že břehouši mají představu o tom, nad jakým místem planety se nacházejí.

"Neumíme to vysvětlit, ale máme dojem, že mají něco jako palubní mapu. Letí celé dny nad oceánem, kde není žádná pevnina. Dostanou se nad Novou Kaledonii a Papuu Novou Guineu, kde je jen pár ostrovů. Vypadá to, že jim přisuzujeme lidské vlastnosti, ale zdá se, že spatří pevninu a pomyslí si něco jako 'aha, musím začít točit, nebo minu Nový Zéland'," řekl Conklin deníku Guardian.

Ačkoli to není jisté, ptáci za tahu zřejmě nespí. "Mají neuvěřitelný účinný poměr mezi energií a výkonem a pracuje pro ně mnoho faktorů. Tělo má tvar jako stíhací letadlo. Mají dlouhá zašpičatělá křídla a jsou hladcí, což jim dodává aerodynamické vlastnosti," sdělil Conklin.

Sledovaná skupina patřila k 20 břehoušům odchyceným a označeným loni v zátoce Firth of Thames jihovýchodně od Aucklandu. Ptáci se vydávají na zpáteční let v březnu, letí přes Asii a asi měsíc se krmí v okolí Žlutého moře, než se vydají k Aljašce.

Výkonnější než letadlo

Vědci se domnívají, že nonstop tah napříč nad Tichým oceánem funguje jako ekologický koridor – let ptákům usnadňuje vítr na trase, na níž není velké riziko predátorů nebo nákazy.

"Letu dlouhého 10 000 kilometrů jsou schopni i jiní ptáci, ale není na světě moc míst, kde je takový let nezbytný. Nejde o to, že je to jediný pták, který je tak dlouhého letu schopen, ale o to, že je jediný, kterému vlastně nic jiného nezbývá," poznamenal k břehoušům Conklin.

Výsledky výzkumů tahů břehouše rudého nesledují jen přírodovědci, ale také letečtí inženýři. I jejich nejlepší létající stroje vládnou pouhým zlomkem výkonu, jaký podává drobný pták.

Jednoduše platí, že na ptáky jsme (pořád) 'krátký'.

zdroj: YouTube