Slovní spojení „ptačí mozek“ patří mezi lidmi k urážkám – i přes to, že nás mnoho ptačích druhů překvapuje inteligencí, kterou předčí leckteré savce.

Také vás někdy napadlo, jak se vejde opeřencům do jejich maličkých mozků tolik inteligence? Je to jednoduše tím, že jejich neurony (mozkové buňky) jsou neobvykle nahuštěny.

K „intelektuálům“ ptactva patří bezesporu sojky. Tento druh má mnoho neobyčejných schopností. Třeba se pozná v zrcadle, což nedokáže ani váš nejlepší přítel – pes. Anebo dokáže lhát.

Nevěřte sojkám!

Ornitolog Filipe Cunha z Curyšské univerzity studoval sojky zlověstné. To je druh, který je menší než v Česku obvyklá sojka obecná. Nemá tak výrazné zbarvení, chybí mu modrá pírka s černými příčnými proužky „naší“ sojky, která často slouží jako ozdoba mysliveckých klobouků. Schopnosti, které u sojky zlověstné, obývající zejména severní Evropu a Sibiř, Cunha pozoroval, však lze předpokládat také u sojky obecné.

Ornitolog zjistil, že sojky umí lhát ptákům stejného druhu. Co víc, někdy dokážou lež odhalit. Tato schopnost byla dosud pozorována až na výjimky pouze u pokročilých primátů.

Sojky, které žijí v hejnech do deseti jedinců na ohraničených teritoriích, klamou cizí sojky přilétající na jejich území. V průběhu evoluce si vyvinuly schopnost varovného volání, kterým upozorňují zbytek hejna na blížícího se predátora. Toto volání ale používají i tehdy, když žádného predátora nezaznamenaly – a to s cílem obelstít sojky-vetřelce, které zahlédly.

Některé sojky nicméně lež prohlédnou.„Když uslyší varovné volání, sojky pospíchají do bezpečí,“ píší autoři ve studii publikované v žurnálu Science Advances. „Ale dovedou ho ignorovat, když poznají, že volání pochází od známých sousedů-lhářů.“

Tato schopnost je vlastní pouze zkušeným starším sojkám. Mladí ptáci se však nechají snadno zmást.

Lži, audio a reproduktor

Cunha s německým evolučním biologem Michaelem Griessem ověřil schopnosti sojek v experimentu, ve kterém umístil do oblasti, kde se sojky vyskytují, krmítko vybavené reproduktorem a kamerou. Reproduktor přehrával volání jiných sojek – bývalých členů vlastního hejna, ale i členů hejn cizích či ptáků, které by sojky neměly vůbec znát. Kamera pak zaznamenávala reakci.

Schopnosti sojek vědce zaujaly natolik, že v jejich výzkumu budou pokračovat. Možná, že nám další studium sojek nakonec odhalí víc nejen o lžích tohoto druhu, ale také o evoluční roli lhaní u lidí.