Tři věci, které z vás mohou udělat superpřenašeče covidu

19. 2. 2021 – 9:16 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Tři věci, které z vás mohou udělat superpřenašeče covidu
Superpřenašečem se může stát každý. Někdo však pro to má lepší předpoklady. | zdroj: Profimedia

Nemoc paradoxně šíří lépe ti, které nejvíc ohrožuje.

Studie, ve které výzkumníci z Harvardské univerzity analyzovali data 194 lidí a osmi opic, odhalila, kdo má největší schopnost nakazit lidi ve svém své okolí koronavirem, jinými slovy, kdo má největší předpoklady k tomu, aby se stal superpřenašečem.

Vědci takové jedince popsali třemi parametry: Vyšší věk, vyšší index tělesné hmotnosti (BMI) a větší množství virových částic v těle.

Kde se viru daří...

Je přitom patrné, že starší i objemnější pacienti jsou kvůli své slabší imunitě zranitelnější. Viru se v nich více daří, a to znamená také mají vyšší objem virových částic, kterými jsou s to nakazit své okolí.

Data studie naznačují že za 80 procenty přenosů je 18 procent těch, kteří jsou infekční. Motorem epidemie tedy není každý člověk, který je nakažený – většina z infikovaných nemusí nakazit nikoho. Většinu nákaz zařídí superpřenašeči.

Studie publikovaná v žurnálu PNAS upozorňuje i na to, že klíčem k nadměrnému šíření není jen větší množení viru v těle pacienta. Podstatný je také hlen přítomný v dýchajících cestách.

Hlen pomáhá zvlhčovat sliznici a zachytávat patogeny. Data přitom naznačují, že odolnost hlenu jako první linie obrany se u lidí liší. „Trend rozpadu hlenu jde ruku v ruce s vyšším věkem a BMI,“ píše se ve studii.

Dokud je hlen soudržným povlakem, plní svou roli správně. Jakmile se ale častěji rozpadá, je také ve větší míře vydechován. A spolu s ním se více šíří také virové částice. Ti, kteří jsou vůči viru zranitelnější, tak můžou paradoxně více napomáhat dalšímu šíření nemoci.

Proč hledat superpřenašeče

Starší lidé i primáti s vyšším BMI byli ve studii těmi, kteří do okolí vypouštěli až trojnásobně větší počet kapének. Podle autorů by jejich identifikace mohla napomoct lepší kontrole šíření epidemie ve veřejných místech.

Jeden z autorů studie, bioinženýr David Edwards z Harvardské univerzity, nicméně upozorňuje: „I když naše výsledky ukazují, že mladí a zdraví mají tendenci vytvářet mnohem méně kapének než starší a méně zdraví, není to vždy pravidlem. Také oni se mohou stát superpřenašeči.“ 

Zdroje:

Nejnovější články