Všechen koronavirus na Zemi by se dal zavřít do plechovky coly
11. 2. 2021 – 16:19 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:
Titěrné částice koronaviru drtí svět. Co kdybychom je sesypali na hromadu?
Britská stanice BBC Radio 4 požádala matematického biologa Christiana Yatese, aby pro pořad More or Less (Více, nebo méně) spočítal, jaký objem zabírají všechny částice koronaviru SARS-CoV-2, které se vyskytují na Zemi.
Yates, který svou práci popisuje na webu The Conversation, přiznává, že sám neměl tušení, jaký bude výsledek. „Manželka to odhadovala na velikost čajové lžičky, či plaveckého bazénu. Anebo na něco mezi tím,“ napsal vědec.
Biolog se pustil do práce, na jejímž konci poznal, že manželka se nemýlila, výsledek byl „něco mezi tím“.
Začal sběrem dat. Zjistil, kolik je celkem na světě nakažených. K tomu využil epidemiologické modely Institute for Health Metrics and Evaluation, které nepracují s národními statistikami přiznaných nákaz, ale se statistickými modely. Modely snaží podchytit rovněž koronavirové nákazy, které zdravotní úřady neevidují. Podle nich jsou koronavirem denně infikovány tři miliony lidí.
Poté se Yates zabýval tím, kolik částic koronaviru je v lidském tělem při infekci. Z expertíz je patrné, že jejich počet kolísá mezi miliardou až stovkou miliard. Na základě dat obsažených ve studiích, které hodnotí virovou zátěž v populaci, se matematik dobral průměrného množství 10 miliard částeček v těle.
Z toto Yates vypočítal, že nyní je na světě 200 tisíc bilionů částic viru. Pro názornost, číslo vypadá takto: 200 000 000 000 000 000, anebo méně děsivě 2 x 1017.
Yates v The Conversation píše, že tento počet odpovídá množství zrnek písku na Zemi. Jenže písek je v porovnání s koronaviry doslova gigantický. Částice SARS-CoV-2 měří v průměru sto nanometrů, to je zhruba tisícina průměru lidského vlasu. (Nanometr je jedna miliardtina metru, tedy 0, 000 000 001, případně 10−9.)
Yates pokračoval ve výpočtu tím, že počet částic vynásobil jejich objemem. Z toho vyšlo, že celkový objem koronaviru ve světě je přibližně 120 mililitrů.
Jenže do hry vstupuje ještě geometrie. Virové částice jsou kulaté a mají hroty, takže na sebe nemohou dokonale přilnout, zůstává mezi nimi volný prostor. Ten tvoří čtvrtinu celkového prostoru. A pokud ho připočteme, můžeme vyhlásit výsledek:
Všechny částice koronaviru, které se ve světě vyskytují, zabírají 160 mililitrů.
To znamená, že částice by se dvakrát vešly do třetinkové plechovky coly. Anebo lépe pro našince: Třikrát do půllitru – a ještě by zbylo místo na pěnu!
A nakonec si s Christianem Yatesem můžete zopakovat postup výpočtu: