Mozek je mladý i ve zlatých letech

Debata o tzv. neurogenezi dospělého mozku trvá už desítky let – jde o to, zda si dospělý člověk stále dokáže tvořit nové nervové buňky. Nová studie publikovaná v časopise Science přináší silný důkaz: lidský hippocampus – klíčová oblast pro paměť a učení – generuje nové neurony až do pozdního věku.

Analyzováno bylo mozek jedinců až do věku 78 let, kde byly identifikovány buňky s příznaky nově vzniklých neuronů v zóně dentátu (součást hippocampu). Výzkumníci navíc potvrdili existenci nervových prekurzorů – kmenových buněk, které jsou zásadní pro produkci neuronů .

Co neurogeneze znamená pro náš život?

1. Posilování paměti a učení

   Nové neurony pomáhají hippocampu lépe fungovat v procesech konsolidace a ukládání vzpomínek – starého i nového typu.

2. Prevence kognitivního úpadku

   Některé studie prokázaly spojitost mezi neurogenezí a zpomalením poklesu verbální paměti – nové nervové buňky mohly chránit sledované oblasti mozku v průběhu stárnutí .

3. Léčba neurologických stavů

   Očekává se, že manipulací s kmenovými buňkami v hippocampu by bylo možné lépe léčit například demenci nebo po mrtvici .
   
   

Kde v mozku je neurogeneze nejaktivnější?

Podle výzkumníků existují dvě hlavní oblasti neurogeneze:

• Subgranulární zóna (SGZ) v dentate gyrus – hlavní zdroj nových neuronů u člověka.

• Subventrikulární zóna (SVZ) – i když u mozku savců stále aktivní, u lidí se nově vytvořené neurony často nedostávají do čichového laloku

Nové studie také naznačují možné neurojádření i ve striatu – části mozku zapojené do motoriky a kognice , což otevírá dveře pro budoucí objevy.

Proč tomu věříme právě teď?

• Nové technologie označování buněk

  Moderní postupy umožňují sledovat proliferaci buněk pomocí markerů jako BrdU, DCX nebo Ki67, přičemž vysoká přesnost potvrzuje, že se skutečně jedná o nově vzniklé neurony 

• Rozlišení od stárnoucích buněk

  Výzkum odlišuje nedokonale dozrálé neuronální skupiny od skutečně nově vznikajících buněk, čímž se eliminuje dřívější nejistoty .
  
  

Jak podpořit tvorbu nových neuronů?

Co stojí za branami výzkumu

• Mnohonásobná variabilita mezi lidmi

  Někteří jedinci vykazují vyšší úroveň neurogeneze než jiní – odpověď může skrývat genetika či životní styl.

• Léčba neurodegenerativních nemocí

  Přestože teorie slibuje budoucí medikamentózní kontroly nad neurogenezí, ještě je praxe nedostupná – výzkumné snahy směřují k cílovým terapiím a genetickým zásahům.

• Epocha kritického období

  Nově vzniklé neurony mají zvláštní fázi plasticity, kdy jsou zvlášť schopné navazovat synapse – toto „klíčové okno“ může být využito tréninkem a cílenými intervencemi.

Závěr

Současný výzkum potvrzuje, že mozek nikdy skutečně „nedozraje“ – jeho schopnost tvořit nové neurony přetrvává. Ačkoli u dospělých lidí není neurogeneze tak masivní jako v mládí, její přítomnost je významná. Klíčem k zdravému mozku v pokročilém věku bude podpora prostřednictvím pohybu, duševní aktivity a kontroly stresu. To všechno má reálný dopad na udržení paměti, učení a kognitivních schopností.