Znečištění ovzduší má na naše zdraví i náš věk dožití větší dopad, než si myslíme. Vyplývá to ze studie dvou institutů.

Studie naznačuje, že znečištěné ovzduší se stalo zákeřnou pandemií, nebezpečnější a smrtelnější než války a epidemie virových nemocí.

Miliony předčasných úmrtí

Z dat světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že tato tichá pandemie má ročně na kontě 8,8 milionu předčasných úmrtí, z toho 10 000 v Česku. Podle analýzy vědců z Institutu Maxe Plancka a Kyperského institutu globálního znečištění připravuje lidi v průměru téměř o tři roky života.

zdroj: YouTube

"Dopad znečištění ovzduší lidskou činností na veřejné zdraví je celkově mnohem větší, než jsme očekávali, a je celosvětovým jevem. Naše výsledky ukazují, že existuje pandemie znečištění ovzduší," řekl k výzkumu atmosférický chemik Thomas Münzel z Institutu Maxe Plancka.

Na plyny a částice nečistot v ovzduší, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, nejsou lidé náchylní stejně. Nejcitlivější jsou na ně staří a mladí lidé v oblastech s vysokými emisemi.

Účastník happeningu "smogový dýchánek" na Nuselském mostě v Praze | zdroj: Profimedia

Tři čtvrtiny úmrtí přičítaných znečištěnému ovzduší se týkají populace starší šedesáti let. Mezi dětmi je největší úmrtnost do pěti roků.

V roce 2015 nemělo ani násilí na celém světě takový dopad na úmrtí. Smrt v důsledku ozbrojených konfliktů zkrátila průměrnou délku života v celosvětovém měřítku o 0,3 roku. A kouření tabáku ji zredukovalo zhruba o dva roky.

Znečištěné ovzduší zkracuje život víc než malárie, HIV/AIDS, alkohol či drogy.

Srdce v ohrožení

Hlavní příčinou smrti v důsledku znečištění ovzduší jsou kardiovaskulární onemocnění, která mohou za 43 procent celkové ztráty průměrné délky života. Vědci to zjistili pomocí modelu, v němž zkoumali vliv znečištění ovzduší na šest kategorií nemocí – kromě kardiovaskulárních nemocí také respiračních infekcí, plicních onemocnění, rakoviny plic, vysokého krevního tlaku a diabetu.

"Znečištění ovzduší způsobuje poškození krevních cév zvýšeným oxidačním stresem, což vede k vyššímu krevním tlaku, cukrovce, mrtvici, srdečním záchvatům či srdečnímu selhání," vysvětlil fyzik Jos Lelieveld z kyperského institutu.

Pokud by se hypoteticky všechny emise zastavily, průměrná délka života po celém světě by záhy vzrostla o více než rok. Tímto způsobem by se dalo zabránit 5,5 milionu předčasných úmrtí.  A kdyby tato situace trvala dál, lidský věk by mohl být až o tři roky delší.

Rizikové znečištění

"Znečištění i kouření se dá předcházet. Bohužel, znečištění se v posledních desetiletích dostává mnohem menší pozornosti než kouření," cituje Cardiovascular Research Thomase Münzela.

Autoři studie žádají lékaře a vlády, aby zahrnuli chronické znečištění ovzduší mezi rizikové faktory pro vznik srdečních nemocí, které ohrožují miliony lidí po celém světě.