Dobrých anebo aspoň nadějných zpráv není nikdy dost. Tady je jedna z těch, které do zmíněných kategorií nepochybně patří:

Britsko-švédský farmaceutický gigant AstraZeneca v pondělí oznámil v ní, že vakcína proti nemoci covid-19 vyvinutá výzkumnými ústavy Oxfordské univerzity – Jennerovým institutem a Oxfordskou vakcinační skupinou – funguje, je "vysoce účinná a vyvolává silnou imunitní reakci u mladších i starších jedinců".

"Je povzbudivé vidět data, který ukazují, že schopnost navodit tvorbu protilátek je podobná mezi staršími i mladšími a že krátkodobé vedlejší účinky jsou slabší mezi staršími lidmi, u nichž bývá průběh covidu-19 závažnější," cituje agentura Reuters mluvčí společnosti, která už tuto vakcínu mezitím začala vyrábět.

Informace, že vakcína vyvolává imunitní reakci také u starších lidí, je mimořádně důležitá. Imunitní systém totiž s věkem slábne a jedincům vyššího věku proto nejvíc hrozí, že komplikacím spojeným s covidem-19 podlehnou.

Naděje pro Česko

Pro Česko to je v době, kdy počty nakažených strmě rostou, povzbudivá zpráva. Česká vláda uvolnila počátkem října 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti covidu nasmlouvaných Evropskou komisí. Vakcíny pro Česko by měly být vyrobeny právě firmou AstraZeneca.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula odhadl, že první dodávka ve výši desetiny celkového množství dorazí do Česka v závěru roku. Očkovat by se mohlo začít už v lednu. V první polovině roku 2021 by měly být očkovány zejména nejzranitelnější skupiny obyvatel a zdravotníci. 

Oxfordská vakcína, označená AZD1222, se bude skládat ze dvou dávek, které pacienti dostanou v průběhu čtyř týdnů. Ještě před tím jí musí udělit licenci Evropská komise. Evropská agentura pro léčivé přípravky, jejíž posudek bude pro licenci klíčový, už zahájila předběžný přezkum dat získaných z klinických testů očkovací látky, které my mohly skončit počátkem prosince. Tento souběžný postup by měl uspíšit schvalovací proceduru.

AstraZeneca na schválení nečekala a zahájila výrobu vakcíny. Společnost chce mít co nejdřív připraveny zásoby, které by mohla distribuovat. Věří, že testy a schvalovací řízení skončí úspěšně.

Je to první případ v historii, kdy farmaceutická firma začala vyrábět vakcínu, která se teprve zkouší a nebyla potvrzena regulátory. 

Promění se risk v zisk?

Vakcína z Oxfordu spoléhá na T-lymfocyty (T-buňky), což je druh bílých krvinek. Vybudí je a T-lymfocyty potom vyloučí do krve cytokiny (malé proteiny), které vedou boj s patogeny. Klinické testy nasvědčují tomu, že boj bývá úspěšný.

Nejlepší možností, jak se zbavit COVID-19 je vakcína. | zdroj: Profimedia

Úspěšnost ve vývoji vakcín nicméně nebývá kdovíjak vysoká. Iniciativa Coalition for Epidemic Preparedness Innovations ji odhaduje na deset procent. Pokud by se vakcína v testech neosvědčila, musely by být vakcíny bez náhrady zničeny a firma by odepsala vysokou investici. Teď je ale pandemie a leckterá korporace je v prestižním závodě o vakcínu ochotna riskovat víc než kdykoli předtím.

AstraZeneca na svém webu informuje, že už nasmlouvala kapacity po celém světě pro výrobu dvou miliard dávek vakcíny. Stovky milionů dávek chce distribuovat ještě letos.

Evropská unie si u ní objednala 400 milionů dávek. Vakcíny AstraZeneca však nemusí být jediné, kterými se v Česku bude očkovat. České ministerstvo zdravotnictví sleduje i vývoj testů vakcín německé firmy BioNTech-Pfizer a amerických společností Moderna a Novavax.