Vědci zkoumali data z jiné studie o zdraví a důchodu Američanů starších 51 let shromažďovaná od roku 1998. Ohled brali i na bohatství, fyzické a duševní zdraví a vzdělání. Kognitivní pokles související s věkem u lidí, kteří pomáhali druhým a tohle chování si udrželi, začal klesat, tvrdí experti.

Podle autorů práce to platí pro formální (dobrovolnictví) i neformální pomoc, kam patří podpora příbuzných, sousedů nebo přátel v nouzi a například hlídání dětí, doprovod k lékaři nebo péče o děti či trávník. Dosud se přitom myslelo, že neformální pomoc nemá extra pozitivní vliv na zdraví kvůli nedostatku společenského uznání.

Dlouhodobý vliv podmiňuje trvalá angažovanost 

„Každodenní projevy podpory – ať už organizované nebo osobní – mohou mít trvalý kognitivní dopad,“ řekl hlavní autor studie Sae Hwang Han.

„Zaujalo mě, že kognitivní přínosy plynoucí z pomoci druhým nebyly jen krátkodobé, ale kumulativní v průběhu času s trvalou angažovaností, a tyto přínosy byly patrné jak u formálního dobrovolnictví, tak u neformální pomoci,“ dodal.

Pomáhat druhým tedy znamená pomáhat i sobě.