Vědci oslovili 54 dospělých ve věku 18 až 39 let a rozdělili je do tří skupin: jedna používala jazykový model ChatGPT k psaní esejí, druhá si vedle AI pomáhala i vyhledávačem Google a třetí nepoužívala chatbot vůbec.

Studie probíhala po dobu čtyř měsíců. Každá skupina dostala za úkol každý měsíc napsat esej – ve čtvrtém měsíci menší podskupina kohorty buď ve čtvrtém měsíci přešla z nepoužívání ChatGPT k jeho užívání nebo naopak.

Během plnění úkolů vědci zaznamenávali jejich mozkovou aktivitu. Skupina s ChatGPT dosahovala konzistentně horších výsledků na nervové, jazykové a behaviorální úrovni. S každou další napsanou esejí se přitom stávala línější a línější. EEG zjistila „slabší neuronovou konektivitu a nedostatečné zapojení alfa a beta sítí.

Vědci hovoří jasně

Skupina pomáhající si Googlem měla „střední“ neuronovou aktivitu a nejlepší výsledky měli účastníci používající „pouze vlastní mozek“.

Jedná se o znepokojivé, ale ne až tak překvapivé zjištění. Celá řada studií spojila užívání AI s různými negativními vlivy, jako jsou příznaky závislosti a abstinence, úbytek kritického myšlení a dopad na duševní zdraví.

Sečteme-li to všechno dohromady, podle uznávaných univerzit má AI na své uživatele alarmující dopad. I přes četná varování však nejsou patrné známky toho, že by korporátní giganti zpomalovaly ve snaze zavést tuto technologii ve všech sférách společnosti.