Krev je skvělý vynález! Někdo na ni sice nesnese pohled, jiného by se jí v určitých situacích nedořezal, ale když si vezmeme, co všechno v ní krvinky vyvádějí, je to skoro k nevíře. Zatímco ty červené fofrují s kyslíkem po těle (jeden oběh jim trvá zhruba dvacet sekund), bílé likvidují vše cizí a mezi tím vším hlídkují krevní destičky, aby zcelily rány a zastavily případné krvácení.

zdroj: wikipedia Společné mikroskopické foto červené krvinky, krevní destičky a bílé krvinky

Krve do zásoby není nikdy dost a její umělá výroba by mohla zásadně odlehčit současné dárcovské praxi. Významným krokem v tomhle směru je oznámení vědců z univerzity ve Wisconsinu, kde se dlouhodobě zabývají výzkumem kmenových buněk a právě z nich se týmu kolem Igora Slukvina podařilo z těchto buněk vyšlechtit červené i bílé krvinky.

Kmenové buňky se totiž dokážou přeměnit na další buněčné typy a právě tuto jejich vlastnost se vědci pokoušejí laboratorně ovlivnit. Používají přitom tzv. transkripční faktory, tedy proteiny, diktující přepis lidské DNA. Při množení buňky tak vzniká buňka podle nového, upraveného receptu.

zdroj: University of Wisconsin

Slukvinův tým objevil dva takové faktory, po jejichž nasazení došlo k prudkému růstu krvinek – z každého milionu kmenových buněk vědci vyšlechtili 30 milionů buněk krevních. Celý postup se navíc obešel bez genetických „kazů“, protože vědci v podstatě jen opisovali od přírody a přirozeného způsobu, jakým v těle krvinky vznikají.

Celý objev představuje průlom nejenom ve snaze uměle vyrábět krev, ale také v dalších oborech, kde se kmenové buňky prosazují. Ať už s nimi zkoušíme léčit rakovinu nebo dětskou obrnu, šetrnější způsob, jak z buněk vyšlechtit kýženou buňku novou, zvýší naděje všech budoucích pacientů.