Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařil průlom v oblasti regenerativní medicíny. V laboratoři vypěstovali biologické struktury podobné lidskému embryu, které dokázaly vyrábět krevní buňky. Tento krok by mohl v budoucnu otevřít cestu k výrobě kompatibilní „umělé“ krve z vlastních buněk pacienta a usnadnit tak léčbu a vyřešit nedostatek dárců.

Mikrogravitace, radiace a kosmické záření ve vesmíru mají negativní dopad na zdraví lidského organismu. Mohou způsobit úbytek kostní dřeně a svalové hmoty, zhoršení zraku a kognitivních schopností, problémy se srážlivostí krve a ledvinami i těhotenstvím a zdravím plodu. Vědci teď popsali další znepokojivý dopad.

Na celém světě jsou miliony beznadějně ochrnutých lidí. Nejčastější příčinou je trvalé poškození míchy, která zodpovídá za přenos zpráv mezi mozkem a zbytkem těla. Jakmile dojde k jejímu narušení, má velmi omezenou schopnost hojení. Většina pacientů pak končí na invalidním vozíku. Naději přináší terapie kmenovými buňkami, které dokážou v místě poranění zregenerovat ztracená nervová spojení.

Vědci objevili další mechanismus buněčného stárnutí. Vědecký pohled na mechanismy stárnutí stále výrazněji odstupuje od nihilistického pohledu, a blíží se optimističtější možnosti – stárnutí není nevyhnutelné.

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu. 

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?