Model embrya vytvořený týmem izraelských vědců odhaluje dosud neznámé informace o možném vzniku některých vrozených defektů.

Vědci objevili další mechanismus buněčného stárnutí. Vědecký pohled na mechanismy stárnutí stále výrazněji odstupuje od nihilistického pohledu, a blíží se optimističtější možnosti – stárnutí není nevyhnutelné.

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu. 

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Ztráta či vážné poškození životně důležitého orgánu ještě donedávna končilo bez výjimky smrtí. A v případě, že k životu nezbytný nebyl, vedlo obvykle k výraznému snížení kvality života. 

Desítky let vyvíjená metoda, jak zacelit mezery v porušené nervové soustavě, konečně zaznamenala první zásadní úspěch. Je práce polských lékařů předvojem revoluce v léčbě paralýzy?