Na náhledovém snímku vidíte kostru triceratopse. Její nositel byl příznačně pojmenován Big John. Tento rohatý dinosaurus žijící v období pozdní svrchní křídy zhruba před 66 miliony let v dnešní Jižní Dakotě byl přes dva metry vysoký a na délku měřil osm metrů. Impozantní byla především lebka dlouhá téměř 2,5 metru. Kostra je přitom mimořádně zachovalá, obsahuje 60 procent kostí.

Loni se Big John dostal do centra pozornosti poté, co jeho fosilie byla vydražena v Paříži za 7,2 milionu dolarů.

Ještě před aukcí kostru převezli do Říma. Tam vědci pozůstatky důkladně zmapovali, analyzovali a restaurovali.

Výzkum vedl zkušený paleontolog Flavio Bacchia. Jeho pozornosti neunikla díra na pravé straně límce Velkého Johna, což ho přimělo k tomu, aby oslovil experty z italských univerzit, kteří by mohli pomoci s analýzou léze. Z ní pak vyplynuly poznatky, které popisuje studie publikovaná v odborném magazínu Nature.

Obrněný býložravec

Triceratopsové jsou považováni za býložravce. Tvar jejich lebky naznačuje, že nejčastěji se pásli na vegetaci nízkého vzrůstu, obvykle travinách. Přesto měli impozantní výzbroj – trojici rozměrných rohů na zobáku a rozměrný krční límec sloužící jako štít. Leckomu mohou připomínat dnešní nosorožce. Ti jsou ale co do svých rozměrů zhruba poloviční než prehistoričtí triceratopsové.

Rohatá a opancéřovaná hlava triceratopse nejspíš sloužila k obraně proti masožravcům na vrcholu éry křídy, zvířata na ni mohla napichovat i tyranosaury. Existují ovšem alternativní vysvětlení toho, jaký byl evoluční smysl rohů a límce.

Nebyl snad jejich hlavní účel v ohromení opačného pohlaví během námluv? Anebo to byly jakési parohy, které rostly úměrně s věkem?

Souboj dvou triceratopsů. | zdroj: Profimedia

Jak ale naznačuje nově objevená fosilie, rohy byly účinným nástrojem v boji. Z analýzy ostatků Velkého Johna objevených v roce 2014 je patrné, že byl probodnut rohem jiného triceratopse.

Vědci dosud předpokládali, že zápasy triceratopsů měly spíš podobu souboje dvou jedinců, kteří se do sebe zaklesli rohy, anebo do sebe rohy naráželi, přičemž límec sloužil ochraně těla. Tomu ale zranění Velkého Johna neodpovídá.

Nemilosrdní zabijáci

„Je patrné, že rána byla způsobena Velkému Johnovi zezadu. Cizí roh pronikl skrz krční límec a poté sklouzl směrem k zobáku, což dalo zranění tvar klíčové dírky,“ píší autoři ve studii publikované v Nature.

Štít patrně pomohl Velkému Johnovi, aby nezahynul v zápase.  Vyšel z něj živý, zemřel až o půl roku později, možná na komplikace způsobené zraněním v souboji. Takový příběh naznačují známky hojení kostí.

Prehistorická vize zápasu mezi rohatými triceratopsy každopádně ukazuje, že i býložraví dinosauři dokázali být nelítostnými zápasníky a také – zabijáky.