Vědci tak například popsali nový druh rodu orangutanů - takzvané orangutany tapanulijské. 

Izolovaná skupina těchto zvířat v oblasti Batang Toru v Jižní Tapanuli byla zmíněna už koncem 30. let 20. století a později na ni narazila expedice v roce 1997. Jako zvláštní druh však byli orangutani tapanulijští uznáni až nedávno, a to na základě důkladného výzkumu genetických vzorků a kostry více než 30 zvířat. Ty prokázaly, že se liší od dalších dvou, do té doby známých, druhů orangutanů - sumaterského a bornejského. 

Ti, kteří chodí v oblacích 

Za dalším nováčkem zamíříme do jihočínské provincie Jün-nan. Právě tady totiž žije druh gibona huloka, jehož vědci poprvé představili v lednu 2017 v American Journal of Primatology.

Pojmenovali ho Skywalker podle Luka Skywalkera z Hvězdných válek, a to hned z několika důvodů. Vědecké označení nového druhu primáta jednak znamená v čínštině "nebeský pohyb" (hoolock tianxing), dále se v rozhodnutí patrně promítla též slabost jistých odborníků pro slavnou sérii a samozřejmě i to, že tito giboni pobývají vysoko v korunách stromů. 

Vědci však zároveň s objevem upozornili na to, že se jedná o kriticky ohrožený druh. Ač tito krasavci žijí vysoko nad zemí, podmínky, v nichž by mohli nerušeně existovat, jim doslova mizí pod nohama.

"V této oblasti klesá či zaniklo tolik druhů kvůli ztrátě sídlišť, lovcům či celkovému přelidnění, že je naprostým privilegiem vidět něco tak zvláštního a vzácného, jako gibona v klenbě čínského deštného pralesa, zvlášť když se ukáže, že tito giboni jsou vlastně novým, vědou dosud nepoznaným druhem," popsal své pocity krátce po zveřejnění objevu doktor Sam Turvey, člen týmu, který tyto primáty studoval. 

A čím "Skywalkeři" od ostatních gibonů liší? Stejně jako ostatní giboni mají bílé obočí a občas také vousy, ale působí jinak a nezvykle zní také jejich "zpěv". 

Nově objevený druh gibona huloka | zdroj: Profimedia

Příliš hlučná krevetka 

Z popkulturních vod pochází i název "zbrusu nové" krevety Synalpheus pinkfloydi. Vědci Arthur Anker a Sammy De Grave tento druh objevili nedaleko Perlového souostroví v Panamském zálivu.

Inspirací pro slavné jméno přitom bylo hned několik - kreveta má obří jasně růžové klepeto, jehož sklapnutím dovede udělat značný hluk a zabít klidně i malou rybu. Nu, a pak De Grave zdůraznil, že je téměř 40 let velkým fanouškem "Pink Floydů."  

Nově objevený druh krevety dostal jméno po kapele Pink Floyd | zdroj: Profimedia

V mořských hlubinách při australském pobřeží loni vědci objevili také fascinující světélkující mořskou hvězdici i pozdější malou senzaci sociálních sítí - takzvanou "rybu bez obličeje". Pozoruhodná ryba nemá oči a ústa jsou umístěna na spodní části těla, což způsobuje její nezvyklé vzezření. 

Právě tato rybka má přitom lehce zvláštní postavení - byla totiž už jednou popsána, ovšem stalo se tak před více než sto lety, v roce 1873 u pobřeží Nove Guinei. Dá se tedy říct, že si tak loni střihla svou druhou premiéru. 

Pozoruhodná "ryba bez obličeje" byla spatřena po více jak sto letech | zdroj: Profimedia

Hlubinami moře, kam dopadá jen málo slunečního světa, proplouvá i červená rybka z rodu Anatolanthias, další člen klubu nováčků.

Na své jméno zatím čeká rybí druh objevený nedaleko plánované vodní elektrárny Poçem v Albánii. Snad se dočká, neboť právě elektrárna může podle vědců tuto rybku vážně ohrozit.

Unikátní objev pak čirou náhodou na jihu Německa učinil již před dvěma lety amatérský potápěč Joachim Kreiselmaier, když pod vodou při potápění v jeskynním systému spatřil poněkud legračně vypadající rybu s protáhlým tělem, širokými nosními dírkami a drobnýma očima.

Kreiselmaier nelenil, vše nafotil a poslal fotku expertům na univerzitě v Kostnici. Studium druhu zabralo řadu měsíců a nakonec se neobvykle vypadající tvor stal jedinou v Evropě identifikovanou jeskynní rybou, jichž jinak světem proplouvá přes 200 druhů.

Německý krasavec je identifikovaný jako zástupce rodu Barbatula a k jeho objevení přispěla náhoda, neboť v jeskynních, kde byl nalezen, se lze do potřebných hloubek potopit jen v období sucha - které právě v předloňském létě nastalo.

Jediná, dosud identifikovaná, jeskynní ryba v Evropě | zdroj: Profimedia

Návrat diamantového pavouka

Velké překvapení se loni vynořilo také z útrob britské přírody. A to vzácný "Diamantový pavouk", který byl od konce 60. let považován za vymřelého. Šokoval dvojici dobrovolníků z organizace na ochranu památek a přírody National Trust v rezervaci v Nottinghamshire. Pavouk byl v Británii zaznamenán jen třikrát. Libuje si ve vlhkých oblastech s mechem a vřesem. 

A velký comeback učinil také druh strašilky pozorované na ostrově Lorda Howea nedaleko australských břehů. Tato strašilka totiž vymřela už krátce po první světové válce - nebo se v to alespoň věřilo. Tehdy totiž ostrov zamořily krysy z lodi, a způsobily tragédii - doslova zmasakrovaly původní živočišné ostrovní druhy. 

Obzvlášť bohatá na objevy byla také výzkumná cesta týmu vědců z muzea v Queenslandu oblastí Cape York. Během desetidenního "výletu" našli 50 zbrusu nových druhů pavouků. Účastníci expedice byli podle svých slov naprosto ohromeni. 

Rozrostly se například čeledi sklípkanovitých, mravčíkovitých či skákavkovitých, kteří jsou schopni přeskočit až padesátinásobně délku svého těla. A pak byl objeven také příbuzný druhu Atrax Robustus, který ještě na rozdíl od svých dříve objevených "kolegů" umí chodit po skle. 

Odborníci zdůraznili, že expedice do vzdálené, špatně přístupné oblasti, by nebyla tak úspěšná bez spolupráce s domorodými obyvateli a lovci a bez jejich zkušeností a vědomostí. A že výprava ukázala, jak důležitá je tato oblast z hlediska biodiverzity.