Rybářům vysedávajícím na březích českých řek či rybníků by nad takovým úlovkem poklesla čelist. Pokud by chtěli názorně předvést jeho velikost, nevystačili by si s tradičním rozpažením.

Naklonované hříbě má rozšířit genetickou základnu ohroženého druhu divokých koní, jejichž chovem proslula Zoo Praha.

Tři desítky let tohoto savce nikdo neviděl. Byl na seznamu ztracených druhů. Teď se zubatý kančil překvapivě objevil.

Nálepka "ohrožený druh" sice pomohla zastavit vymírání mnoha druhů živočichů, podle nové studie však ochranná opatření založená na počtu populace nemusí zachránit velké živočichy pomalého chovu, jako jsou například asijští sloni, před úpadkem. V případě těchto zvířat se musíme zaměřit na jejich demograficky bezpečný prostor.

Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé?

Výzkum kostí nalezených v oblasti Gibraltaru a Asturie přinesl vědcům překvapení. Prokázal totiž, že před dvěma tisíci lety ve Středozemním moři plavaly velryby, o nichž se předpokládalo, že do těchto vod nikdy nezavítaly. A je možné, že staří Římané si díky nim troufli na větší úlovky, než se dosud předpokládalo.