Staří Egypťané byli průkopníky v hydraulice a využívání vody při stavbě pyramid. Vědci však dlouhá léta horlivě diskutovali o tom, jak postavili ty vůbec největší pyramidy před více než 4000 tisíci lety. Nová studie navrhuje, že vodním výtahem.

Víme, že staří Egypťané byli zručnými a vynalézavými staviteli. Jinak by nemohli postavit tak majestátní stavby, jakými pyramidy jsou. Na staveništích využívali lešení, jeřáby, navijáky, kloubové výtahy, kladkostroje a kombinace těchto metod.

Starověcí egyptští stavitelé navíc věděli, jak využít vodu. Materiál, kamenné bloky a dělníky převáželi loděmi na staveniště po řece Nil. Definitivně to potvrdila nedávná studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment.

Hlavní autor studie nové publikované v časopisu PLOS One Dr. Xavier Landreau, generální ředitel pařížského soukromého výzkumného ústavu Paleotechnic, ale upozornil, že tímto způsobem se stavěly menší pyramidy v období Střední a Nové říše.

Ale co mnohem větší pyramidy z období Staré říše? „Zatímco u malých staveb mohla být jedinou technologií lidská síla a nakloněná rovina, u velkých pyramid mohlo být použito i něco jiného,“ cituje televize CNN Landreauova slova.

Mistři vody

Tým francouzských inženýrů a geologů se rozhodl odhalit tajemství staroegyptských stavitelů a prozkoumal krajinu v okolí Stupňovité pyramidy postavené pro faraona Džosera v době ve 27. století před naším letopočtem.

Badatelé rovněž „nahlédli“ do nitra stavby a tunelů. Na základě svých pozorování došli k závěru, že stavitelé mohli používat k vynášení těžkých kamenů komorou uvnitř stavby hydraulický výtah nazdvihovaný záplavovou vodou.

Zase tak překvapivé zjištění by to nebylo vzhledem k tomu, jak šikovně staří Egypťané využívali vodu, která sloužila i k zavlažování polí, a také hydrauliku. Nová práce naznačuje, že dokázali efektivně kontrolovat záplavovou vodu během povodní.

Určité množství dokázali vynaložit na spotřebu a zavlažování, ale také pro výstavbu, dodává spoluautor studie Dr. Guillaume Piton, expert na zemědělství, potraviny a životní prostředí. To dává smysl i vzhledem k dřívějším studiím o klimatu v saharské poušti.

Mělo tam být více srážek než dnes a poušť měla připomínat savanu s bujnějším rostlinným životem. Diskutuje se ale o tom, kdy přesně tam byly podmínky vlhčí. Francouzští autoři uvedli, že na téma záplav a srážek v oblasti budou zapotřebí další studie.