Vesmír

Mikrogravitace, radiace a kosmické záření ve vesmíru mají negativní dopad na zdraví lidského organismu. Mohou způsobit úbytek kostní dřeně a svalové hmoty, zhoršení zraku a kognitivních schopností, problémy se srážlivostí krve a ledvinami i těhotenstvím a zdravím plodu. Vědci teď popsali další znepokojivý dopad.

Podle astronomů má Země sedmý miniměsíc. Kroužit kolem ní může desítky let a bude tak činit dalších několik desetiletí. Dostal jméno 2025 PN7. 

V červenci 2024 rover Perseverance odebral vzorek z oblasti zvané Cheyava Falls v dávném říčním korytě Neretva Vallis na Marsu. Tento vzorek z bahnitých sedimentů obsahuje minerály a organické složky, které na Zemi bývají spojovány s mikrobiálním životem. Přestože není potvrzeno, že jde o definitivní důkaz života, nové výsledky dramaticky rozšiřují možnost, že Mars byl obývatelný déle, než se dosud myslelo.

Výzkumníci z UC San Diego zjistili, že během měsíců strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) lidské krevní kmenové a progenitorové buňky (HSPC) prokazovaly dramatické známky urychleného stárnutí – vyšší poškození DNA, zkrácení telomer, sníženou schopnost regenerace i mutace spojované s rakovinou. Tento objev přináší cenné poznatky nejen pro ochranu astronautů, ale i pro modelování stárnutí a léčbu nemocí zde na Zemi.

Vědci právě otevřeli dveře k pochopení geologického vývoje Marsu. Dosud předpokládali, že má tekuté jádro. Seismická data z mise InSight však ukázala, že má pevné jádro a vícevrstvé nitro jako naše planeta. Je to vůbec poprvé, co odborníci nahlédli do „marťanského břicha“.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS se blíží k Marsu. Tvrdí to Avi Loeb, kontroverzní vědec z Harvardu. Dříve na sebe upoutal pozornost tvrzením, že těleso do sluneční soustavy záměrně vyslala mimozemská civilizace.