Přepište dějiny! Největším surovým diamantem byl doposud brazilský černý diamant Carbonado do Sergio, těsně následovaný slavným Cullinanem alias Hvězdou Afriky, pro který se musíte vydat do londýnského Toweru, kde leží rozkouskovaný v korunovačních klenotech. Pokud ale chcete vidět vůbec největší diamant, jaký lidstvo zná, čeká vás cesta podstatně delší.

Jejím cílem totiž bude pulsar se svůdným označením PSR J2222-0137, vzdálený od nás zhruba 900 světelných let. Kolem něj pak obíhá anonymní bílý trpaslík, tedy vyhaslá hvězda, v tomto případě vyložená kosmická babička: její stáří odhadují vědci na 11 miliard let a musela být tedy u toho, když se naše galaxie dávala dohromady.

zdroj: Wikipedia

Za takovou dobu toho bývalá hvězda stihla lecos, ale po odhození svých vnějších vrstev (a postupném scvrknutí na velikost planety) především vychladla na teplotu „pouhých“ 2 700 °C, při které uhlík krystalizuje a stává se z něj – diamant. A protože bílí trpaslíci se skládají především z kyslíku a uhlíku, máme tu rázem diamant o velikosti zeměkoule!

Jde samozřejmě o hrubý odhad, protože hvězdu nevidíme přímo. Na klasické pozorování je příliš chladná a nevyzařuje dostatek záření, které by pozemské dalekohledy snadno odhalily. Hvězdný diamant našla až dvouhodinová expozice pomocí chilského dalekohledu SOAR, který slídil v blízkosti již známého pulsaru.

zdroj: SOAR Telescope

Jak odhalit ve vesmíru něco, co není vidět? Pomocí dalších těles, které jsou tajemným objektem ovlivňovány. A našeho diamantového trpaslíka napráskala odchylka, kterou u mateřského pulsaru způsoboval svým gravitačním polem. Jak astronomové jednou něco zajímavého najdou, už to nepustí z očí, nebo lépe řečeno dalekohledů, a výsledkem je v tomto případě důkladná studie zatím nejchladnějšího bílého trpaslíka, kterého astronomie zná. A největšího surového diamantu k tomu!

PSR J2222-0137 | zdroj: SOAR Telescope

Nejde zároveň o první takové těleso, které astronomové ve vesmíru odhalili. Podstatně blíže – směšných 40 světelných let – to máme k exoplanetě 55 Cancri e, pod jejíž grafitovou kůrou se nejspíš nachází silná diamantová vrstva, včetně diamantu v kapalném stavu. Jakkoli se tedy zpívá, že diamanty jsou věčné, počítejte s tím, že jak jednou lidstvo dosáhne schopnosti mezihvězdného cestování, cena vzácného kamene půjde prudce dolů...