Udělat si kávu, vyvenčit psa, otevřít notebook, uvařit si, vyrazit si večer s přáteli. Život je sbírkou malých, často i nečekaných událostí a náš mozek je neustále zpracovává a segmentuje, aby zabránil chaosu, napsal server Earth.

„Vědět, kde události začínají a kde končí, je zásadní pro pochopení světa,“ uvedl profesor Jeff Zacks, vedoucí katedry psychologie a věd o mozku na Washingtonské univerzitě, který se pokusil tento základní aspekt lidského poznání lépe pochopit.

Zacks a jeho tým nakrmil počítačové modely záznamy každodenních lidských činností o celkové délce pětadvaceti hodin a nechal je predikovat, co se bude dít dál. Modely nejlépe fungovaly při reakcích na nejistotu, zjistila první studie.

Když je nadcházející události, které se snažily předpovědět, zmátly, vyhodnotily scénu od nuly – což je strategie vedoucí k lepšímu porozumění. Zacks již dříve tvrdil, že mozek je velice citlivý na neočekávaná životní překvapení, byť třeba jen malá.

Pokud se stane něco nečekaného, mozek pokaždé přehodnocuje situaci. Zacks navrhl, že lidé v takovém případě přehodnocují okolní podmínky. Mozek pak segmentuje události do malých scén se začátkem i koncem, vyplývá z výzkumu.

Druhou studii vypracoval Zackersův spolupracovníky Maverick Smith z Dynamic Cognition Lab při Washingtonské univerzitě. Spolupracoval na ní s Heather Baileyovou, docentkou na Kansas State University a bývalou postdoktorandkou na Washingtonské univerzitě.

Shromáždili důkazy o spojitosti mezi dlouhodobou pamětí a schopností logicky a přesně rozlišovat, kde končí první událost a začíná druhá.Také ukázal, že starší lidé mají často problém se zpracováním událostí, což potenciálně může souviset se ztrátou paměti.

I na malých událostech záleží

Smith k tomu napsal: „Existuje mnoho individuálních rozdílů ve schopnosti identifikovat, kdy události začínají a kdy končí. Tyto rozdíly mohou předpovědět, kolik si toho lidé později zapamatují.“ To nabízí příležitost prozkoumat možnosti zlepšení paměti.

„Možná existuje způsob, jak můžeme zasáhnout, abychom jim (starším lidem) pomohli lépe si zapamatovat události v jejich životech,“ dodal Smith. On, Zacks a další členové katedry pokračují ve studiích zpracovávání událostí a paměti.

V současnosti probíhá studie s účastí 45 dobrovolníků sledujících záznamy každodenních událostí. Vědci mezitím monitorují jejich reakce a mozkovou aktivitu s pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI).

Zároveň už probíhá i experiment snažící se zlepšit paměť studovaných osob, včetně starších lidí a pacientů s Alzheimerovou chorobou. Vědci je chtějí naučit určit hranice událostí – také tento experiment je založen na pozorování videí.

„Někteří lidé jsou rozhodně v segmentování do smysluplných částí lepší než jiní,“ vysvětlil Smith. „Lze tuto schopnost zlepšit a může to vést ke zlepšení paměti? To jsou otázky, které si klademe,“ uzavřel výzkumník.

Naše chápání světa závisí na tom, jak chápeme všední, každodenní události tvořící naše životy. V době, kdy se ve světě dějí velké události, často ty malé události v našich životech přehlížíme, protože je vnímáme jako bezvýznamné.

Přesto jsou to právě tyto „bezvýznamné“ události, které nám umožňují pochopit naše životy a našemu mozku umožňují pamatovat si. To díky nim nejsou naše životy plné chaosu. Obě studie byly publikovány v časopisu PNAS Nexus.