Intuitivní logika: udržovat stálou teplotu

Mnoho lidí se domnívá, že když nechají klimatizaci běžet celý den na stálé nízké teplotě, přístroj nebude muset vynakládat tolik energie večer, kdy se vrátí domů. Jinými slovy – že „rozjetý“ chladicí systém spotřebuje méně, než když musí místnost rychle ochladit z teplého stavu.

Tato logika se často opírá o představu, že energetický výdej při opětovném spuštění klimatizace je tak vysoký, že „vymaže“ ušetřený čas bez provozu. Ale podle inženýrů z University of Colorado Boulder je opak pravdou (The Conversation, 2022).

Experiment: jednoduchá otázka, přesné výpočty

Trojice vědců (R. S. Kempton, K. H. Brown a T. E. Shepherd) analyzovala reálné energetické profily budov, kde byly porovnány dva scénáře:

1. Klimatizace běží celý den – udržuje v bytě konstantních 24 °C.

2. Klimatizace se vypne při odchodu a zapne až před příchodem – v mezičase teplota stoupne na přirozenou vnější úroveň (např. 30 °C), pak se byt rychle ochladí.

Pomocí simulačního softwaru EnergyPlus a reálných dat o počasí, stínění, izolaci a zateplení z několika amerických měst spočítali, že:

• vypnutí klimatizace vede prakticky vždy ke snížení celkové spotřeby elektřiny,

• a to bez ohledu na typ budovy, typ klimatizace nebo vnější teplotní profil.
  
  

Proč klimatizace nežere méně, když běží celý den?

Ve skutečnosti klimatizace nefunguje lineárně. Chladí podle potřeby a náběhových ztrát, a pokud je spuštěná neustále, musí kompenzovat tepelné zisky z okolí, které proudí stěnami, okny i dveřmi.

Udržování nízké teploty v domě, kde nikdo není, tedy znamená dlouhodobé a neefektivní udržování tepelného rozdílu – a ten způsobuje vyšší energetické ztráty.

„Je to jako když se snažíte držet vodu v děravém kbelíku – čím déle to děláte, tím víc spotřebujete,“ přirovnává autor článku prof. Kempton (The Conversation).

Jak velký rozdíl to dělá?

Podle jejich výpočtů může vypínání klimatizace během dne:

• snížit spotřebu až o 10 až 29 %,

• v praxi ušetřit desítky dolarů měsíčně (v závislosti na klimatické oblasti),

• a prodloužit životnost klimatizační jednotky díky kratšímu běhu.

Navíc v časech energetických špiček (např. odpoledne) znamená nižší zatížení sítě, což má význam i z ekologického hlediska.

Existuje výjimka?

Ano – pokud žijete v domě se špatnou izolací, velkými prosklenými plochami a bez možnosti časového ovládání, může být návrat k příjemné teplotě po příchodu domů nepříjemný. V takovém případě je ideální používat programovatelný termostat, který klimatizaci spustí např. 30 minut před návratem.

Co doporučují inženýři?

✅Vypínejte klimatizaci, když nejste doma– nebo ji alespoň nastavte na vyšší teplotu (např. 28 °C),

✅Používejte termostat s časovačem,

✅Zkontrolujte kvalitu izolace,

✅ Nechlazujte prázdné prostory, pokud to není nutné (např. samostatné pokoje, garáže apod.).

A co ekologická stopa?

Kromě úspor na účtu má vypínání klimatizace význam i pro klimatickou bilanci:

• menší spotřeba = méně emisí CO₂,

• nižší poptávka v energetických špičkách = méně potřeby fosilních záloh,

• a celkově nižší tlak na infrastrukturu (zejména v letních vlnách veder).
  
  

Shrnutí: raději vypnout

Závěr vědců je jednoznačný: klimatizace by neměla běžet nonstop, pokud doma nikdo není. Ani kvůli úspoře, ani kvůli pohodlí.

Ovládání klimatizace podle přítomnosti je efektivní, levné a šetrné. A pokud si to zařídíte chytře – s termostatem nebo aplikací – ani nepocítíte rozdíl.