Permské vymírání je nejrozsáhlejší hromadné vymírání organismů v historii planety Země. Nastalo před 252 miliony let na přelomu prvohor a druhohor, na konci období permu. Během něj zmizelo asi 80 procent mořských druhů a zhruba 70 procent druhů suchozemských obratlovců.

Život na naší planetě se hroutil jako padající kostky domina.

Tajemství v pylových zrnech

Katastrofální ztrátu biodiverzity odstartovaly erupce sopek na území dnešní Sibiře. Sopečná aktivita uvolnila do atmosféry obrovské množství uhlíku, který byl uzavřen v nitru Země.

Co následovalo po tomto soptění? V nové studii, kterou vedl paleontolog Liu Feng z Institutu Geologie a paleontologie v čínském Nankingu, vědci dospěli k závěru, že uhlík vyvolal skleníkový efekt, jehož důsledkem bylo výrazné globální oteplování.

Současně se zhroutila ozonová vrstva Země. Tomu nasvědčuje objev chemikálií v pylových zrnech.

Výzkum, publikovaný v časopisu Science Advances, odhalil, že pyl zachovaný v horninách starých 250 milionů let obsahuje sloučeniny, které fungují jako přirozený opalovací krém a které rostliny vylučují jako ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením. To naznačuje, že na vymírání mělo zásadní vliv ultrafialové záření UVB.

UVB záření, které má vlnovou délku v rozsahu od 280 do 315 nm, je zhoubné pro živé organismy. Jeho energie je schopná rozkládat nebo narušovat bílkoviny či jiné životně důležité organické sloučeniny

Rostliny vytáhly ‚krém na opalování‘

Vědci analyzovali fosilizované vzorky látek u pylových zrn typu Alisporites z oblasti Tibetu. Zjistili, že zrna z období masového vymírání, kdy byly výbuchy sopek nejintenzivnější, obsahují nejvíc ochranných látek.

Sluneční paprsky pronikající do permského pralesa. | zdroj: Profimedia

Byly to fenolické sloučeniny, které chrání před ultrafialovými paprsky. A právě to nahrává scénáři, podle kterého se rostliny na konci permské epochy před tímto zářením chránily.

„Rostliny potřebují k fotosyntéze sluneční světlo, ale potřebují se také chránit a zejména chránit svůj pyl před škodlivými účinky UVB záření. Proto obalují vnější stěny pylových zrn sloučeninami, které fungují jako opalovací krém a chrání zranitelné buňky, aby si zajistily úspěšné rozmnožování,“ cituje web Nottinghamské univerzity profesora Barryho Lomaxe, který se na studii podílel.

Zvýšená hladina ultrafialového záření podle vědců vyvolávala případy rakoviny kůže a slepoty u zvířat.

Děsivá kaskáda

Zvýšený stres způsobený zářením také způsoboval, že rostliny chřadly, a pomaleji pohlcovaly atmosférický uhlík, což období oteplování prodlužovalo. Zvýšená koncentrace fenolických sloučenin, kterými se rostliny před zářením chránily, také zavinila horší stravitelnost rostlin pro býložravce. To mělo neblahé důsledky pro masožravce, kteří se býložravci živili.

„Vulkanismus kataklyzmatického rozsahu měl dopad na všechny části zemského ekosystému, od přímých chemických změn v atmosféře po nižší objem zdrojů potravy dostupných pro živočichy,“ shrnul výzkum jeho spoluautor Wesley Fraser z Brookesovy ubiverzity v Oxfordu.