V bavorské lokalitě Jais vzniká projekt, který může změnit podobu solární energetiky: koncept vertikálních plovoucích solárních panelů, umístěných přímo nad hladinou jezera, se poprvé dostává z laboratoře do reálného prostředí. Inovace spočívá v montáži modulů vzpřímeně (tzv. východo-západní orientace) namísto tradičního sklonu — každý panel je oddělen mezi sebou vzdáleností kolem 3,90 metru, aby se minimalizovalo stínění a turbulence vody.

Celý systém nese název „Floating-SKIPP“ a využívá patentovaný montážní rámec, který umožňuje, aby panely pružily vůči větru a zachovaly stabilitu. Celkem je plánováno okolo 2 500 vertikálních solárních modulů. Převis vody a flexibilita konstrukce slibují odolnost vůči výkyvům a extrémním podmínkám.

Výhody této architektury jsou zajímavé: vertikální panely zaujmou mnohem menší šířku plochy vodní hladiny než horizontálně natažené panely, zatímco stále zachovávají schopnost zachytit sluneční záření během rána i odpoledne. Možnost chlazení vodou navíc může zlepšit účinnost modulů oproti stavu, kdy jsou zahřívány od povrchu půdy či vzduchu.

Pro projekt v Bavorsku se očekává energetický výkon v řádu 1,8 GWh ročně, přičemž přebytek energie bude směrován do veřejné sítě. Provozní fáze vodních a kotevních prací by měla začít v průběhu druhé poloviny roku 2025. Projekt je podporován regionálními úřady a obcemi.

Tato novinka má širší dosah než za hranice Bavorska. Vývoj plovoucí fotovoltaiky je obecně studován a aplikován v mnoha částech světa — například v Nizozemsku se buduje plovoucí offshore solární park integrovaný s větrnou farmou. V odborné literatuře přehledová práce „A Comprehensive Review of Floating Solar Plants and …“ shrnuje výhody, nevýhody a technologické směry vývoje FPV (floating photovoltaic) systémů.

Výzvy, které projekt řeší, nejsou zanedbatelné. Montáž vertikálních modulů musí být navržena tak, aby minimalizovala namáhání spojů a odpor vůči větru. Kotevní systémy musejí držet stabilní polohu i při vlnách. Dále je nezbytné zajistit ochranu proti korozi, biologickému znečištění nebo osazení povrchových částí planktonem či řasami.

Dalším technickým problémem je převod energie ze svislých modulů do sběrného systému. Přemostění elektrických kabelů, napěťové ztráty a efektivita přechodu jsou kritické parametry. Zvláště je důležité, aby každý konektor, nosný prvek a spoj vydržel extrémní teploty, pohyby a opotřebení vodního prostředí.

Přes tyto výzvy může vertikální přístup přinést výrazný posun v možnostech využití vodních ploch. Mnoho přehrad, jezer, těžebních jam nebo retenčních nádrží je jinak nevyužito z hlediska energetiky. Vertikální FPV umožňuje osazení ploch, které jsou už dnes omezeny — bez nutnosti zabírat velkou vodní plochu horizontálně.

V širším energetickém kontextu by model vertikální plovoucí technologie mohl být adaptován i pro kombinaci s agrivoltaikou nebo aquavoltaikou — tedy souběžné využití vodních a solárních zdrojů bez rušení ekosystému. Některé studie analyzují podobné koncepty v horizontálních i vertikálních uspořádáních.

Jiná řešení plovoucí fotovoltaiky již fungují v rozsáhlém měřítku: v Indii existuje 100 MW plovoucí elektrárna Ramagundam; v Číně patří mezi známé projekty plovoucí pole na jezeře vybudované na bývalém důlním území (např. projekt Sungrow). Ale žádný z těchto není koncipován vertikálně.

Klíčovým otázkám, kterým bude projekt muset odpovědět: jak dlouho bude zůstávat struktura stabilní při opakovaných cyklech počasí, jaká je skutečná účinnost přeměny sluneční energie při vertikálním uspořádání v reálném prostředí a jak se změří návratnost investic oproti tradicím horizontálních panelů.

Pokud se bavíme o budoucnosti, tento koncept může posloužit i jako modulární stavebnice — vodní solární stěny, které lze rozložit, rozebrat či přesunout — využitelné i v oblastech s proměnnou hladinou, jako jsou přehrady, nádrže či vodní kanály.

Závěrem: světová premiéra vertikální plovoucí solární elektrárny v Německu představuje odvážný technologický krok. Pokud projekt obstojí v reálném provozu, může otevřít novou generaci solárních instalací — kde slunce bude dobíjet naši energii nejen z horizontu, ale i „na výšku“.