Země prolétá vesmírným hřbitovem. Slyšíte ten hukot železa?

3. 9. 2020 – 20:05 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Země prolétá vesmírným hřbitovem. Slyšíte ten hukot železa?
Obrázek muže pozorujícího expandující oblak plynu vytvořený supernovou. | zdroj: Profimedia.cz

Naše planeta cestuje pozůstatky dávné supernovy. Prší na ni částečky radioaktivního železa.

Země a celá sluneční soustava prolétá oblastí galaxie, ve které kdysi vybuchla supernova. Naznačují to částice radioaktivního železa, které zkoumá jaderný fyzik Anton Wallner z Australské národní univerzity.

Rozborem sedimentů z oceánského dna vyplynulo, že na povrch naší planety prší částečky železa-60 (60Fe) – izotopu, který je podle astrofyzikálních teorií výsledkem výbuchu hvězdy – supernovy.

Do sedimentů se tento izotop dostával přes mikroorganismy, které si ze železa vyrábí magnetitové mikrokrystaly. Jejich pomocí se orientují v magnetickém poli Země. Poté, co mikroorganismy odumřou, stanou se z nich miniaturní fosilie, které zůstávají v usazeninách na dně oceánů a moří.

Hledáme torzo supernovy

Zmíněný izotop byl v uplynulých letech předmětem několika studií. Je přitom patrné, že všechny vzorky nalezené na Zemi nemohou být starší než 15 milionů let a musely na planetu dopadnout z vesmíru. Na Zemi železo-60 nevzniká a po patnácti milionech let se zcela rozpadá.

Už předchozí studie ukázaly, že izotop, patrně vzniklý ze supernov, se nachází v Antarktidě a také v okolí Země. Byly to však o zbytky staré miliony let, u nichž se předpokládalo, že pocházejí z dávných explozí, při nichž byly vesmírem rázovými vlnami rozmetány trosky hvězdné hmoty.

zdroj: YouTube

Australan Wallner zjistil, že zvýšené koncentrace železa-60 pocházejí také z posledních několika desítek tisíc let.Radioaktivní železo naznačující smrt hvězdy podle výsledků jeho analýzy dopadají na Zemi v posledních 33 tisících let.

Hledání nedalekého torza supernovy starého nejvýš 15 milionů let by tak mohlo v příštích letech zaměstnávat některé z astronomů.

Mrak, ze kterého prší. Anebo neprší? 

Supernovy jsou hlavním místem, odkud železo-60 pochází. Izotop však může vzniknout také tehdy, když se vysokoenergetické částice srazí s kosmickým prachem. A naše soustava posledních několik tisíc let prolétává mezihvězdným mračnem - seskupením plynu, plazmatu a prachu.  

"Některé z nedávných studií naznačily, že železo-60 ukryté v mikročásticích vesmírného prachu by mohlo pocházet z místního mezihvězdného mračna," napsal fyzik Wallner. "Železo-60 by proto mohlo pocházet i z mnohem starší supernovy, a to, co pozorujeme nyní, je jenom její dávná ozvěna."

Výsledkem tohoto bádání by každopádně mělo být poznání historie blízkého vesmíru, pochopení, jak ve vesmíru vznikl prostor, který je přívětivým místem pro rozvoj života a pro naši civilizaci.

Studie byla publikována v magazínu PNAS.

profimedia-0205846864 Úchvatný snímek mlhoviny, pozůstatku hvězdy vzdálené tisíce světelných let od Země, který pořídil astronom Dennis Roscoe. Abychom viděli pozůstatek hvězdy tímto úchvatným způsobem, museli bychom mít v očích filtry, které by z dopadajícího světla propustily jen určité vlnové délky. Fotografie mlhoviny vznikají tak, že astronomové fotografují s pomocí filtrů a snímky pak skládají dohromady. | zdroj: Profimedia.cz

Nejnovější články