Ačkoliv může Mléčná dráha na noční obloze z lidské perspektivy působit jako zamrzlý snímek, opak je pravdou. Je proměnlivý systém, stejně jako jiné galaxie.

S nadsázkou lze říct, že také potřebuje jíst, aby přežila. Konzumuje mezihvězdný plyn.

Plyn je základním materiálem, z něhož po zahuštění můžou vznikat nové hvězdy i planety. A vesmír je v recyklaci efektivní, takže galaxie nejenom plyn konzumují, ale i vypouštějí do mezigalaktického prostoru.

Infračervený obraz mezihvězdného plynu | zdroj: Profimedia

Poměr mezi konzumací a vypouštěním nebývá vyvážený. Mléčná dráha například již jednou dospěla do stavu, kdy se v ní vznik nových hvězd téměř zastavil, protože neměla dostatek mezihvězdného plynu na tvorbu nových hvězd. K tomu jí pomohl plyn uvolněný smrtí staré hvězdné generace, kdy nově vzniklé supernovy i planetární mlhoviny opět rozproudily galaktický plyn na plné obrátky.

Galaxie rovněž konzumují plyn, který přilétá zvenku. A samy můžou plyn ztrácet. Nyní se však zdá, že naše galaxie se chová opačně, než vědci čekali.

Naše galaxie je čilá

Sledování 270 oblastí kosmického plynu s pomocí spektroskopické analýzy Hubbleovým teleskopem napovídá, že Mléčná dráha konzumuje z mezigalaktického prostoru více plynu, než kolik jej sama ztrácí. Do galaxie míří 187 oblastí z 270 analyzovaných. Výzkumníci přitom předpokládali, že Mléčná dráha spíše o plyn přichází.

zdroj: YouTube

Je však přemíra plynu dobrou zprávou pro planetární život nás či případných jiných civilizací, anebo zpráva špatná?

Od každého něco, alespoň budeme-li galaktický vývoj nahlížet nikoliv optikou lidských roků, ale geologických období. Mrtvolná galaxie, v níž nevznikají nové hvězdy, není pro život nic moc povzbudivého.

Vyhlídky na vznik života jsou nejlepší u hvězd podobných našemu Slunci. Existují i větší hvězdy, ale ty svítí příliš krátce. A existují i menší hvězdy, které svítí mnohem déle – jejich jas je však pro rozvoj komplexního života zřejmě příliš slabý.

Přemíra plynu ale nemusí být dobrá. Příliš častý vznik nových hvězd – zejména těch hmotnějších – znamená také častější supernovy. A ty uvolňující potenciálně smrtící záření, které není komplexnímu životu neprospívá.

Nutno zmínit, že nynější studie je však založena pouze na aktuálním stavu naší galaxie. V poslední době (opět měřeno geologickými věky) jsme patrně narazili na bohatší zásoby mezigalaktického plynu například ve formě velkých mlhovin nebo trpasličích galaxií.

Tento stav se může změnit. Za devět miliard let však naší galaxii čeká vydatná svačinka v podobě spojení s galaxií Andromeda.

Stabilita a život

Možná, že rozvoj života na Zemi – a lidské civilizace spolu s ním – může souviset i se stabilní periodou mírného, ale nikoli přehnaného nárůstu stravování naší galaxie. Současný stav v pohybu mezihvězdného plynu nahrává pomalejšímu, leč stabilnímu vývoji dalších hvězd.

Na druhou stranu není aktuální oběd tak vydatný, že by způsobil Mléčné dráze nevolnost, který by sebou mohl vzít i život na třetí planetě od Slunce.

Další studium vyvíjející se výměny plynu (nejen) v naší galaxii napoví, jak dlouho tento stav vydrží. Možná se dozvíme víc o tom, jak jsou na tom jiné galaxie a jejich vlastní plynatost.