Žralok, jakého jste ještě neviděli: Vejde se do kapsy a svítí!
8. 8. 2019 – 17:42 | Příroda | Radek Chlup | Diskuze:
Žraloci mají kvůli filmům jako Čelisti pověst děsivých bestií. Pokud patříte mezi lidi, kterým se při pohledu na žraloka ježí všechny chlupy na těle, možná s nově objeveným druhem žraloka změníte názor.
Vědci identifikovali miniaturního žraloka, který svítí ve tmě. Je to vzácný objev, který nám dokazuje, že oceánskou říši vlastně moc neznáme.Žralok má délku pouhých 14 centimetrů. Za prsními ploutvemi má umístěné kapsy, ve kterých se nacházejí žlázy produkující bioluminiscenční tekutinu. Po celém těle žraloka jsou rozmístěny orgány, které tvoří světlo známé jako fotofory. Znamená to, že tento drobek svítí ve tmě!
Drobečci z hlubin
Žralok kapesní (Mollisquama mississippiensis) byl objeven v roce 2010 ve středním Mexickém zálivu. “V historii vědy o rybolovu byli zachyceni nebo hlášeni pouze dva kapesní žraloci,” řekl webu Zootaxa Mark Grace – biolog z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Upozornil, že oba žraloci jsou oddělenými druhy z jiných oceánů. A oba jsou vzácní.
První kapesní žralok (Mollisquama parini) byl objeven v roce 1979 na pobřeží Chile poblíž ponorky Nazca, popsán byl až v roce 1984.
Byla to dospělá samice dlouhá asi 40 centimetrů. Od té doby už podobný žralok objeven nebyl – až do roku 2010.
Bohužel toho o oceánech stále mnoho nevíme, jsou obrovské a stále bylo prozkoumáno jen málo jejich zákoutí. Ví se, že žralokům kapesním se žije dobře hluboko pod hladinou. První kapesní žralok byl objeven v hloubce 330 metrů (1083 stop).
"Skutečnost, že v Mexickém zálivu byl hlášen pouze jeden žralok kapesní, a že se jedná o nový druh, zdůrazňuje, jak málo toho o tomto zálivu víme a zejména o jeho hlubších vodách – a o tom, kolik dalších druhů v těchto vodách čeká na to, až budou objeveny," řekl Henry Bart, ředitel výzkumného ústavu biologické rozmanitosti na Tulane University.
Žralok jako bonsaj
Vědci použili rentgenové a CT snímky s vysokým rozlišením k náhledu na vnější a vnitřní stranu obou žraloků a zjistili, jak se od sebe liší. Oba druhy mají malé kapsy, které produkují bioluminózní tekutinu. Oba také mají velice podobné rysy. M. mississippiensis však má méně obratlů a produkuje fotofory.
Dokud vědci nebudou o žralocích vědět více, prozatím si prostě užijte myšlenku, že na planetě žijí také miniaturní žraloci, kteří by se vám vešli do kapsy.
Studie byla publikována v Zootaxa.