Ještě před několika lety panovalo mezi laiky i částí odborné veřejnosti přesvědčení, že infarkt nebo mrtvice jsou do značné míry otázkou genetiky, náhody či nešťastného souběhu okolností. Nejnovější analýza publikovaná a shrnutá serverem ScienceAlert však tento pohled zásadně narušuje. Podle autorů studie lze naprostou většinu těchto událostí vysvětlit kombinací čtyř dobře známých, ale často podceňovaných rizikových faktorů. Jinými slovy: ve většině případů nejde o osud, ale o důsledek dlouhodobých trendů v životním stylu a zdravotním stavu.

Studie vychází z dat projektu Global Cardiovascular Risk Consortium, který spojil výsledky desítek dlouhodobých populačních studií z Evropy, Asie, Ameriky i Austrálie. Celkově byly analyzovány zdravotní záznamy více než dvou milionů lidí, sledovaných po dobu několika desetiletí. Právě rozsah a délka sledování dávají výsledkům mimořádnou váhu.

Čtyři identifikované faktory nejsou žádným tajemstvím: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, kouření a diabetes. Překvapivá není ani jejich existence, ale jejich kombinovaný dopad. Pokud se u člověka vyskytují všechny čtyři, jeho celoživotní riziko infarktu nebo mrtvice dramaticky roste. Naopak lidé, kteří se těmto faktorům vyhnou nebo je mají pod kontrolou, snižují riziko na minimum.

„To, co nás překvapilo nejvíce, nebyla síla jednotlivých rizik, ale jejich schopnost téměř kompletně vysvětlit výskyt kardiovaskulárních příhod,“ uvádějí autoři studie, jak cituje ScienceAlert. Podle jejich výpočtů lze až 90 až 99 procent infarktů a mrtvic připsat právě těmto čtyřem proměnným, v závislosti na pohlaví a regionu.

Zásadní roli hraje vysoký krevní tlak, který je v moderní populaci extrémně rozšířený. Často probíhá bez příznaků, a proto bývá označován jako „tichý zabiják“. Dlouhodobě poškozuje cévní stěny a zvyšuje riziko jejich prasknutí nebo ucpání. Studie ukazuje, že kontrola tlaku sama o sobě může výrazně posunout rizikovou křivku směrem dolů, zejména pokud je zahájena v mladším věku.

Neméně důležitý je cholesterol, konkrétně jeho LDL frakce. Zvýšená hladina podporuje ukládání tukových plátů v cévách a vede k ateroskleróze. Zajímavé je, že podle autorů studie má dlouhodobě mírně zvýšený cholesterol větší negativní dopad než krátkodobé extrémní výkyvy. To znovu podtrhuje význam prevence a včasné léčby, o které se píše i v analýze na ScienceAlert.

Třetím faktorem je kouření, jehož škodlivost je známá desítky let. Přesto zůstává významným problémem, zejména v některých regionech a socioekonomických skupinách. Kouření nejen zvyšuje krevní tlak a poškozuje cévy, ale také podporuje zánětlivé procesy, které urychlují vznik srdečních a mozkových příhod. Podle studie mají kuřáci výrazně vyšší riziko i tehdy, pokud ostatní tři faktory mají relativně pod kontrolou.

Čtvrtým pilířem rizika je diabetes, především druhého typu. Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy a nervy a zvyšuje pravděpodobnost vzniku krevních sraženin. Studie ukazuje, že diabetes často působí synergicky s vysokým tlakem a cholesterolem, čímž násobí celkové riziko. Jak uvádí ScienceAlert, právě kombinace diabetu s dalšími faktory je obzvlášť nebezpečná.

Zásadním přínosem studie je i analýza rozdílů mezi muži a ženami. Zatímco muži mají obecně vyšší riziko infarktu v mladším věku, u žen se riziko prudce zvyšuje po menopauze. Přesto platí, že čtyři klíčové faktory vysvětlují vysoké procento případů u obou pohlaví. To znamená, že preventivní strategie mohou být do značné míry univerzální.

Autoři zdůrazňují, že výsledky by měly změnit přístup zdravotních systémů. Místo nákladné léčby následků by se pozornost měla více soustředit na včasné odhalení a kontrolu rizikových faktorů. Jak se píše v článku na ScienceAlert, i relativně malé snížení krevního tlaku nebo cholesterolu v populaci může mít obrovský dopad na počet zachráněných životů.

Pro jednotlivce je poselství studie až překvapivě optimistické. Přestože genetika hraje určitou roli, většina rizika je ovlivnitelná. Pravidelné kontroly, zdravější strava, pohyb, nekouření a včasná léčba diabetu nejsou jen obecná doporučení, ale konkrétní nástroje, které podle dat rozhodují o tom, zda se člověk infarktu nebo mrtvici vyhne.

Studie tak nepřímo boří mýtus, že kardiovaskulární onemocnění jsou nevyhnutelným důsledkem stárnutí. Naopak ukazuje, že jde o dlouhodobý proces, který lze výrazně ovlivnit. Jak shrnuje ScienceAlert, „většina infarktů a mrtvic není náhlá katastrofa, ale předvídatelný výsledek let ignorovaných varovných signálů“.

Z pohledu veřejného zdraví jde o jeden z nejsilnějších argumentů pro investice do prevence za poslední roky. Pokud jsou totiž klíčové příčiny takto jasně identifikovatelné, pak se odpovědnost přesouvá nejen na jednotlivce, ale i na státy a zdravotnické systémy. Otázkou už není, zda víme, co infarkty a mrtvice způsobuje, ale zda jsme ochotni s tím něco udělat.