Nový výzkum ukazuje, že hlas vytvořený umělou inteligencí — zejména tzv. “klony hlasu” — je již natolik realistický, že posluchači jej často považují za skutečný lidský hlas. Studie odhalila, že při porovnávání 40 klonovaných hlasů a 40 lidských hlasů bylo 58 % klonových nahrávek chybně identifikováno jako lidské hlasy — a pouze 62 % skutečných hlasů bylo rozpoznáno jako autentické. To má dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost, etiku i náš vztah k autenticitě.

V roce 2025 byla Nobelova cena za fyziologii či medicínu udělena Mary Brunkow, Fredu Ramsdellovi a Shimonu Sakaguchimu za průlomový výzkum toho, jak imunitní systém zabrání útoku na vlastní buňky — proces známý jako periferní imunitní tolerance. Objev regulátorových T-buněk otevírá cestu novým terapiím autoimunitních onemocnění, rakoviny či transplantací. Jejich práce ukazuje, že tělo má „strážce“, kteří hlídají, kdy imunitní buňky mají útočit a kdy se uklidnit. Právě tato jemná rovnováha může být klíčem ke zvládnutí řady destruktivních imunitních chorob.

V roce 2007 Inuitští lovci v Aljašce objevili šokující pozůstatek minulosti — část harpuny v boku nedávno ulovené velryby druhu grónské (Balaena mysticetus). Tento nález poskytuje nevídaný příspěvek k odhadu věku tohoto jedince i druhu jako takového, a otevírá otázky: jak je možné, že tělo mořského savce neslo kovové ostří po celé desetiletí? A co to říká o odolnosti a biologii těchto kolosů?

Videohry nejsou jen zábava. S hráči rezonují jako s jinými lidmi hudba nebo obrazy na výstavě. Jinými slovy, působí jako každé jiné umění, potvrdila nová studie amerických vědců z Washingtonské univerzity. Došli k závěrům, že videohry mohou mít hluboký a trvalý dopad na osobnostní rozvoj, vztahy a životní rozhodnutí.

Stane se jednou za 7 500 let. Kolem Země proletí asteroid s rozměry Eiffelovy věže 99942 Apophis ve vzdálenosti 30 tisíců kilometrů. Bude nám tedy blíže než některé satelity. Vůbec poprvé bude objekt takové velikosti pozorovatelný pouhým okem. Slibuje nezapomenutelný zážitek pro obyvatele Evropy, Afriky a částí Asie. Vědce zajímá hlavně vliv zemské gravitace na jeho rotaci a rychlost.

Chelatační terapie, tedy léčba chelátory, působí jako “vyčistění těla” od těžkých kovů. V případech akutních otrav – například olovem – je nepochybně život zachraňující. Ale poslední dobou se tento postup prosazuje i v alternativní medicíně jako lék na Alzheimerovu chorobu, autismus, kardiovaskulární onemocnění či celkovou detoxikaci těla. Nový článek v National Geographic rozebírá, proč je opatrnost na místě: důkazy jsou slabé, rizika reálná. Chelatační terapie totiž není bez vedlejších účinků, a v mnoha případech může být nebezpečná.