Po desetiletí vědci soustředili většinu pozornosti na bílkovinu zvanou beta-amyloid, která tvoří v mozku shluky spojované s poškozováním neuronů. V roce 2021 schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) lék aducanumab, který na beta-amyloid cílí – a to navzdory neúplným a rozporným datům.

O rok později ale časopis Science přinesl šokující odhalení: klíčová studie z roku 2006, která amyloid označila za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby, mohla být postavena na zfalšovaných datech.

Navzdory obrovským investicím a výzkumu se beta-amyloidová strategie zatím prakticky využitelným lékem nestala.

Alzheimer jako autoimunitní nemoc?

Tým z Krembil Brain Institute v Torontu nyní přichází s novou teorií: Alzheimerova choroba nemusí být primárně nemocí mozku, ale poruchou imunitního systému v mozku.

Beta-amyloid podle něj není „nežádoucí látkou“, ale součástí přirozené obrany mozku proti infekcím nebo poraněním. Problém vzniká tehdy, když začne imunitní systém omylem napadat vlastní mozkové buňky – protože jejich membrány jsou podobné bakteriálním.

Výsledek: dlouhodobý autoimunitní útok, který postupně ničí mozkové funkce a vede k demenci.

Autoimunitní choroby, jako je například revmatoidní artritida, lze často léčit steroidy. U Alzheimerovy choroby však tyto klasické přístupy selhávají, protože mozek je unikátní orgán se zcela odlišnou dynamikou.

Nové cesty výzkumu

Vědci doufají, že zaměření na regulaci imunitních procesů v mozku by mohlo otevřít nové možnosti léčby. Alzheimerova choroba dnes postihuje více než 50 milionů lidí na světě a každé tři sekundy přibývá nový případ.

Vedle autoimunitní hypotézy se objevují i další směry výzkumu:

• Alzheimer jako mitochondriální porucha, tedy problém v buněčných „elektrárnách“ mozku.
• Mozkové infekce, např. bakterie z úst jako možný spouštěč.
• Narušené hospodaření s kovy v mozku (zinek, měď, železo).
• Naléhavá potřeba nové perspektivy

Současné přístupy selhávají a nemoc je nejen zdravotní, ale i ekonomickou krizí pro stárnoucí populace. Pokud se nové teorie potvrdí, může to znamenat zásadní přehodnocení způsobu, jakým Alzheimerovu chorobu chápeme, a možná i první skutečně účinné léčby v budoucnosti.

„Potřebujeme lépe pochopit Alzheimerovu chorobu, její příčiny a možnosti léčby. Jde o budoucnost milionů lidí i stabilitu zdravotních systémů,“ shrnují autoři studie.