Hořící amazonské pralesy byly během srpna v popředí zájmu. Nastolily otázku, kdy a zda vůbec se tamní porosty začnou znovu rozšiřovat.

Biouhlí může pomoci

Stromy mohou sloužit jako účinný způsob, jak zachytit oxid uhličitý. Kdybychom o třetinu zvýšili nynější počet stromů na Zemi, mechanismus nynějších klimatických změn by zcela zmizel!

Obnova deštných pralesů se jeví jako složitá, nicméně výzkumníci z Wake Forest University v Severní Karolíně navrhli jednoduchou metodu, jak proces urychlit.

Vlastně nic nového – výzkumníci popsali, jaké benefity má pro půdu dřevěné uhlí či také biouhlí používané jako hnojivo po tisíce let.

Dým vznášející se nad amazonským pralesem | zdroj: Profimedia

Připomeňme, že dřevěné uhlí je tvořeno spalováním rostlinného materiálu za nedostatku kyslíku. Je jakýmsi surovým uhlíkem – a jelikož i stromy jsou uhlíkové formy života, ve správném poměru pomáhá biouhlí půdním mikroorganismům výrazněji růst, získávat živiny, a tak přispívá k růstu k stromům.

To by se podle výzkumníků z Wake Forest hodilo především při rekolonizaci půdy poničené průmyslovou a těžební činností. Výzkumníci doplnili svou směs biouhlí o místní rostlinné odpadní produkty jako slupky ořechů, kakaových bobů nebo pilin, přidali část hnojiv, a aplikovali směs na stromové sazenice rostoucí na poškozené půdě.

Směs získali z oblasti San Jacinto, kde nelegální těžba zlata zdevastovala rozsáhlé oblasti a zbavila je skoro zcela půdních bakterií, které podporují růst vegetace.

zdroj: YouTube

Hnojivá směs s vysokým obsahem biouhlí výrazně napomohla stromkům uchytit se v poškození půdě – s jejich dalším růstem však začal proces, který zajistil přežití nejen stromům, ale začal vracet život i do půdy samotné. Významní v tom byli samozřejmě i další podílníci.

Právě biouhlí je však podle práce Wake Forest hlavní složkou. Zlepšuje mimo jiné schopnost půdy držet vodu, u níž navíc snižuje kyselost. Rovněž na sebe váže hnojiva, která pomalu uvolňuje – což šetří práci v případě dodatečného hnojení.

Vědci připravili manuál a instruktážní video v španělštině, které je určené zejména jihoamerickým farmářům snažícím se o obnovu půdy. Samozřejmě platí, že vůle musí existovat i na jejich straně – a stejně tak platí, že z obnovy lesů musejí nějak vyžít.

Lesy se v Amazonii nezapalují či nekácí kvůli tomu, že místní zemědělci jsou nepřáteli přírody, ale proto, že z pralesa na rozdíl od pastvin a polí finanční užitek nemají. Můžeme jim to vyčítat? Vždyť Evropané od neolitu vykáceli víc než polovinu původních lesů.

Zachráníme zbytky pralesů?

Teprve v posledním století začali lidé lesy obnovovat, a jak ukazuje kůrovcová kalamita kosící monokultury, mnohdy špatně.

Spoušť po požáru amazonského pralesa | zdroj: Profimedia

Až v Jižní Americe zavládnou podobné příznivé podmínky nejen pro záchranu, ale i obnovu lesů, může biouhlí podat pomocnou ruku v obnově poškozené půdy.

Platí však, že k tomu, aby obnova deštného pralesa měla smysl a uskutečnila se v horizontu generací, ne geologických období, nelze pralesy obnovovat od nuly. Nelze je vykácet do posledního stromu, a pak začít obnovovat.

Kolik lesů nám tak zbude, než rozhodneme k nim chovat rozumně, proto není jen otázkou budoucnosti. Rozhoduje se o tom už dnes.