Superhmotná černá díra s katalogovým názvem SMSS J114447.77-430859.3, zkráceně J1144, už vyrostla do stěží představitelné hmotnosti 2,6 miliardy Sluncí. Materiál, zahřátý extrémním třením a gravitací, který kolem ní rotuje a ve spirále do ní padá jako voda do kanálu, svítí 7000krát jasněji než naše galaxie, Mléčná dráha.

Gravitace tohoto giganta se nicméně bát nemusíme. Je od nás vzdálen sedm miliard světelných let. Pohání mimořádně jasný kvasar.

Černou díru objevil tým vedený astronomem Christopherem Onkenem z Australské národní univerzity v Canbeře.

A proč si takového obra dosud nikdo nepovšiml? Protože leží pouhých 18 stupňů nad galaktickou rovinou, kterou ze Země vidíme jako stříbřitý pás táhnoucí se oblohou, a v takových místech se špatně hledá, protože se tam vyskytuje hromada hvězd Mléčné dráhy.

Objev, který se nebude opakovat

„Byla v tom trocha historické smůly, která se nakonec stala naším štěstím. Hledání vzdálených objektů je obtížné, když se podíváte blízko disku Mléčné dráhy,“ cituje magazín Science Alert Christophera Onkena, jehož tým publikoval studii o objektu ve vědecké databázi arXiv.

Objekt J1144 je zvláštní nejen svou velikostí, ale i „nízkým věkem“. Kvasary se stejnou úrovní aktivity se dají nalézt, ale v mnohem hlubší historii vesmíru, která sahá do období před 13,8 miliardy let. J1144 je nejzářivější, na jaký jsme ve zralém vesmíru narazili.

Tým z Australské národní univerzity už potvrdil 80 nových kvasarů z době sahající devět miliard let do historie. Žádný z nich se však jasností nepřibližuje objektu J1144.

„Tato černá díra je tak mimořádná, že i když byste nikdy neměli říkat nikdy, nevěřím, že někdo další takovou najde. Po našem výzkumu už v podstatě došla obloha, kde by se mohly skrývat podobné objekty,“ řekl astronom Christian Wolf, který se na jejím výzkumu podílel.