Napovídá tomu alespoň jak vysoká rychlost 25,5 kilometru za sekundu, která je vyšší než úniková rychlost z gravitačního působení Slunce, tak i excentrická oběžná dráha. Oumuamua přilétá vzhledem k ekliptice sluneční soustavy "zeshora".

Takovou dráhu si sice lze představit i u "domácích" objektů, po více než čtyřech miliardách let existence naší soustavy, kdy došlo na "uklidnění" soustavy, je však sama o sobě velmi netypická. Spolu s vysokou rychlostí jsou pak důkazy pro mezihvězdný původ Oumuamua již velmi přesvědčivé.

Naopak co do složení panuje ohledně Oumuamua spíše nejistota. Těleso se ostatně svého nynějšího názvu, jenž v havajštině znamená "návštěvník z daleka", dočkalo až před několika dny - předtím se v různých fázích svého objevování jmenovalo A/2017 U1 a C/2017 U1.

Kometa nebo spíš asteroid?

Původně se mělo za to, že by se mohlo jednat o kometu, astronomové však nezaznamenali žádnou kometární aktivitu. Nyní se tak zdá, že jeho složení je spíše podobné asteroidu. Přesněji to však nevíme.

Na jakékoliv jiné možnosti než pozorování na dálku je nyní samozřejmě pozdě – na to, abychom k Oumuamua vyslali sondu, bychom o příletu museli vědět roky dopředu. To by se však vzhledem k velikosti rovnalo malému zázraku. Je možné, že další informace ještě odhalí teprve dokončované studie z posbíraných dat, jinými slovy lze však říct, že více o Oumuamua už nejspíše nezjistíme.

Dráha objektu Oumuamua | zdroj: CNEOS

Oumuamua je sice první těleso, které sluneční soustavou prolétlo, ale zřejmě až druhé z mezihvězdného prostoru, jež jsme uviděli. "Prvním je kometa 96P, která však byla Sluncem zachycena a je nyní součástí sluneční soustavy," říká k objevu Miloš Tichý z observatoře Kleť, která jako jediná v Česka přispěla ke zpřesnění dráhy Oumuamua. Doplňující informace k pozorování lze nalézt také v magazínu observatoře Kleť zde.

První byla kometa 96P, ale ne s jistotou

Kometa 96P/Machholz byla však objevena již v roce 1986, její extrasolární původ se tedy odhaduje spíše z jejího netypického složení. Naproti tomu Oumuamua bude po průletu pokračovat dále po mezihvězdné dráze a mezihvězdné kořeny astronomové odhadují zejména kvůli její excentrické dráze.

Jak často však k podobné návštěvě dochází? Nemohli bychom se na tu příští připravit lépe? Frekvence podobných průletů se na každý odhaduje poměrně obtížně. Z obou známých těles lze soudit, že ačkoliv je Oumuamua první svého druhu, na podobné návštěvy zřejmě dochází poměrně často. Jenom jsme je zkrátka doposud nebyli schopni vidět.

"Daný objekt je poměrně malý, circa 400 metrů, a tudíž i slabý," pokračuje Tichý, "Nadto takových průletů dle statistik za století opravdu mnoho není. Je to ale vlastně ukázka triumfu naší techniky. Ve fotografické éře by takovýto objekt byl prakticky mimo náš dosah."

Foto A/2017 U1 pořízené observatoří Kleť | zdroj: Observatoř Kleť/Miloš Tichý

Z možnosti podobných průletů dílem vychází i hypotéza panspermie, která uvádí, že ten nejzákladnější kamen života v podobě primitivních mikroorganismů může být po impaktu na obývanou planetu vyvržen v kusu kamene do vesmíru. Zde může přežít a být (třeba po další kolizi nebo milionu let průletů, které jej nakonec vymrští do mezihvězdného prostoru) nesen na tělesech jako A/2017 U1 vstříc jiné soustavě. Prozatím jde samozřejmě čistě o úvahu. Vzhledem k průletu Oumuamua si ale nelze odpustit fantazírování.

Letí směr Vega

Vzrušující je ostatně s ohledem na vědeckofantastickou fikci i dráha Oumuamua – a to hned ve dvou ohledech. Především směr, z něhož těleso v dnešním pohledu přilétlo, vede směrem k hvězdě Vega. To se podobá zápletce filmu Kontakt, v němž směrem od Vegy přilétla mimozemská depeše.

Bohužel pro fanoušky sci-fi však A/2017 U1 odtud zřejmě nepřilétla – při její rychlosti by odtud musela uniknout před 300 tisíci lety, kdy se tímto směrem Vega ještě nenacházela. S tím však souvisí druhá pozoruhodnost – znamená to totiž zároveň skutečnost, že Oumuamua přilétla skoro přesně z oblasti, do níž se naše Slunce (a sluneční soustava spolu s ním) teprve chystá.

Kam se vydá Oumuamua sama o sobě? Těleso se od nás již vzdaluje – průlet kolem Slunce významně změnil jeho oběžnou dráhu a Oumuamua tak nyní míří kamsi k souhvězdí Pegase.

V souladu s principy orbitální mechaniky těleso rovněž získalo na rychlosti. Nyní se od nás vzdaluje rychlostí 44 kilometrů za sekundu, tedy skoro dvojnásobku rychlosti sondy New Horizon a trojnásobku Voyager 2, které drží rekordy v doposud dosažené rychlosti lidmi vytvořeného stroje.