Astronomové zkoušejí rozluštit signály z neznáma

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

Zatímco ve Čtyřlístku stáli za tajemným vysíláním z hlubin vesmíru miniaturní dvojníci oblíbených hrdinů, astronomové musejí v případě různých signálů, zachycených radioteleskopy, počítat s doposud neznámými jevy.

Tady blitzar, jak mě slyšíte?

Tady blitzar, jak mě slyšíte?,zdroj: James Cook University

Celou řadu kosmických signálů už dokážeme vysvětlit: vesmír kolem nás je plný těles, vydávajících solidní mezihvězdný „kravál“. Pozemské radioteleskopy a další pozorovací zařízení jsou stabilně zásobeny signály z různých hvězd, černých děr, ale i celých galaxií.

Existují však dva druhy signálů, které astronomům nepřestávají plést hlavu. V obou případech jde o velice stručné, ale také velice mocné výboje energie. Tím prvním jsou záblesky gama, které už astronomie zná delší dobu a za jejich původce jsou považovány buď černé díry, do kterých zrovna „spadlo“ nějaké tučné sousto, nebo také kvasary, oblasti v okolí černých veleděr (jednu takovou máme ve středu naší galaxie nejspíš i my).

Kvasar

Tím druhým signálem je ale záblesk rádiový, jehož výskyt byl pozorován už dříve, ale teprve nedávno ho potvrdilo nezávislé pozorování: konkrétně největší pozemský radioteleskop v portorickém Arecibu. Podle odhadů sice dochází k tisícům záblesků tohoto typu denně, ale abyste nějaký zachytili, musíte se s radioteleskopem dívat ve správnou chvíli tím správným směrem.

FRB z Areciba

Záblesk, zachycený v roce 2012

Právě to se ale Arecibu poštěstilo a po důkladném rozboru signálu, zachyceného už před dvěma lety, dospěli astronomové k závěru, že se jedná skutečně o nový a doposud nevysvětlený kosmický jev. Záblesk trval tisícinu sekundy a přiletěl ze vzdálených hlubin vesmíru, daleko za hranicemi naší galaxie.

Co může být jeho zdrojem? Jedna z pravděpodobných teorií pracuje s tzv. blitzarem, hypotetickou neutronovou hvězdou, která se po zpomalení své zběsilé rotace (neutronové hvězdy zvládají i stovky otáček za sekundu) zhroutí do černé díry – a právě moment zhroucení vyprodukuje zmíněný „blikanec“.

V angličtině pro ně astronomové používají zkratku FRB (Fast Radio Bursts, rychlé rádiové záblesky) a díky výsledkům z Areciba už ví, že má smysl pozorování zaměřit i tímto směrem. Zatím totiž nelze vyloučit ani exotičtější teorie, které pracují i s umělým původem těchto stručných signálů. Co když jde například o majáky, kterými dávají inteligentní civilizace ve vzdáleném vesmíru vědět o své přítomnosti?

Radioteleskop v Arecibu

Radioteleskop v Arecibu

Na rozdíl od mimozemského vysílání z knihy Kontakt (a stejnojmenného filmu) se ale v záblesku z Areciba neukrývá žádné poselství, samozřejmě s výjimkou toho, které si tam dosazujeme my lidé: kosmický prostor pulzuje různými signály, kterým stojí za to bedlivě naslouchat.

Tagy: neutronová hvězda černá díra Arecibo blitzar radioteleskop FRB

Zdroje: The Planetary Society