Psal se rok 1679, když v Lundu ve věku 74 let zemřel biskup Peder Pedersen Winstrup předsedající církvím ve Švédsku a Dánsku. Jak se tehdy slušelo a patřilo, byl tak významný hodnostář mumifikován a pohřben v hrobce lundské katedrály.

Po více než třech stoletích, v roce 2012, při archeologickém průzkumu hrobku otevřeli a rakev s balzamovaným biskupovým tělem rentgenovali, aby zjistili, v jakém je stavu. Když archeologové uviděli snímek, užasli. Tělo bylo překvapivě zachovalé a co víc – mezi biskupovými lýtky leželo zabalené v plátně pěti až šestiměsíční lidské embryo.

DNA ukázala stopu...

S plody se v rakvi pohřbívaly ženy, které zemřely v těhotenství. U muže to je však nevídaná věc – tím spíš u biskupa.

„Zajímalo nás, jakou spojitost mohl mohl mít klerik s plodem,“ sdělil k nálezu archeolog Torbjörn Ahlström z univerzity v Lundu.

Vědci odebrali z obou ostatků DNA. Ukázalo se, že geny se ze čtvrtiny shodovaly, což naznačilo příbuzenský vztah podle dvou možných scénářů:

1. Biskup mohl být strýcem plodu, anebo sourozencem. Obojí lze vyloučit vzhledem k věkovému rozdílu.

2. Plod mohl být nenarozený biskupův vnuk.

Bylo patrné, že platí druhá možnost. Svědčí pro ni také chromozomy. Biskup Winstrup a plod nesdílejí mitochondriální DNA. Ta se dědí z matky, což znamená, že matka plodu nebyla Winstrupovou dcerou, ale jeho otcem mohl být biskupův syn. A pro tuto možnost existují důkazy v historických zápisech.

Biskup Winstrup nebyl jako člen evangelicko-luteránské církve vázán celibátem a měl několik dětí. Z matrik výzkumníci zjistili, že dospělosti se v jeho prvním manželství dožil jen syn Peter Pedersen Winstrup, který se namísto teologie věnoval studiu techniky.

... a matrika ji potvrdila

Bohatě se oženil právě v roce 1679, kdy jeho otec zemřel, ale v roce 1680 spolu s manželkou o většinu majetku přišel. Dožil proto chudý a bez potomků. Winstrupovic linie vymřela po meči nejspíš počátkem osmnáctého století s Peterovou smrtí.

Plod byl umístěn do biskupovy rakve jako symbolické gesto a doklad posledního (a k tomu nenarozeného) dědice jeho rodinného odkazu.

„Je pravděpodobné, že biskupovi příbuzní měli přístup do krypty, ve které byla uložena rakev – a proto Peter Winstrup či někdo z jeho okolí do biskupovy rakve uložil embryo,“ uzavřel nález archeolog Torbjörn Ahlström.

Studie Ahlströmova týmu je publikována v časopise Journal of Archaeological Science. Příběh můžete také shlédnout na následujícím videu Lundské univerzity.