Blesky zažehly život na Zemi... a oživily Frankensteina
17. 3. 2021 – 11:00 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:
Blesky, kdysi mytické symboly božské síly i božího trestu, poskytly fosfor nezbytný pro vznik života na naší planetě. K takovému závěru dospěla v nové studii trojice amerických a britských vědců.
Bouřkové blesky jsou jedním z nejpůsobivějších, ale i nejničivějších přírodních úkazů. Ročně zmaří kolem 24 tisíc lidských životů. Jenže před miliardami lety zrodu života pomáhaly. Uvolnily z minerálů životadárný fosfor.
Fosfor nad zlato
Fosfor je prvkem, bez kterého se život neobejde. Vytváří buněčné membrány, dvoušroubovici DNA a RNA a má důležitou úlohu pří přenosu chemické energie uvnitř buněk.
Před miliardami let se většina fosforu nacházela uzavřena v nerozpustných minerálech mladé Země. Jeden z těchto minerálů, schreibersit, však uvolnil fosfor potřebný ke vzniku organických molekul, píší vědci ve studii publikované na odborném webu Nature Communications.
Většina schreibersitu nalezeného na Zemi pochází z meteoritů. Jenže minerál, jak vědci připomínají, obsahují také horniny, které mají podobu roztaveného skla a ty vznikly po úderu blesku do půdy.
Právě takto vzniklou horninu vědci zkoumali a odhadovali množství schreibersitu na Zemi. Dospěli přitom k závěru, že elektrostatické výboje během bouřek uvolňovaly před 3,5 miliardami let víc fosforu, než kolik se ho dostalo na Zemi z meteoritů. A právě před 3,5 miliardami let se na naší planetě zrodily první formy života.
Vědci z počítačového modelu odhadli, že v ovzduší tehdejší Země se každý rok vyskytlo až pět miliard blesků. Z toho Zemi zasáhla miliarda blesků (dnes je jejich počet odhadován na 560 milionů). Pokud miliardu blesků vztáhneme na epochu miliardy let, kdy se rodil život, dostaneme trilion blesků, tedy jedničku a osmnáct nul (1018).
Kusy horniny zasažené bleskem a analyzované ve zmíněné studii. | zdroj:
Profimedia
Podle analýzy, která vychází ze simulace tehdejšího podnebí, tak poskytly blesky pro vznik života až 11 tisíc kilogramů fosforu.
Blesk zrodil i netvora
„Naše studie nepopírá, že za vznikem života stojí meteority. Upozorňuje však, že významným zdrojem životadárného prvku mohly být blesky,“ říká vedoucí studie, evoluční biolog Benjamin Hess.
Vědci se teď chystají zkoumat, zda blesky mohly vytvořit fosfor i na jiných planetách, na které dopadají meteority jen zřídka. „Četnost pádů meteoritů se časem snižovala, ale blesky, tedy alespoň na Zemi, jsou v průběhu věků poměrně stálé,“ upozorňuje Hess.
Objev vědců vypadá novátorsky. Ale nepředpověděla snad životadárnou úlohu blesků už v roce 1817 spisovatelka Mary Shelleyová? Ve svém románu Frankenstein oživila silou blesku legendární monstrum.