Roj dorazil 1. ledna a meteory z něj budou „pršet“ až do 10. ledna. Jejich vrchol však nastane ve čtvrtek 4. ledna okolo 10 hodin dopoledne SEČ. Meteory se můžete pokusit pozorovat tento den před rozedněním.

„Aktivita roje poroste spolu s vycházejícím radiantem (místem, odkud meteory zdánlivě vylétají) před rozbřeskem k vyšším hodnotám meteorů za hodinu. Radiant, nacházející se v souhvězdí Pastýře, se bude nacházet vysoko nad severovýchodním obzorem,“ informuje web Astrofyzikální progresy z Opavy.

Musí se smilovat počasí 

Podmínky pro sledování tentokrát nebudou ideální. Meteory bude svým svitem rušit jasný Měsíc, který je v poslední čtvrti. „Bude na obloze svítit už od půlnoci, kdy vyjde nad východní obzor, až do úsvitu (přibližně do 6. hodiny),“ upozorňují Astrofyzikální progresy.

Ring in the new year with 100+ meteors per hour! ☄️

The Quadrantids Meteor Shower is set to peak in the Northern Hemisphere on January 3rd and 4th. Find a place far from city lights and give your eyes at least 30 minutes to adjust to the dark. Let us know if you see any!… pic.twitter.com/ebufUkrTF3

— Museum of Science (@museumofscience) December 27, 2023

Kvadrantidy jsou jedním ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Jeho frekvence se na vrcholu pohybuje mezi 60 a 200 meteory za hodinu. Maximální aktivita roje je ale velmi krátká, trvá zhruba 6 hodin. Příčinou je dráha Kvadrantid, která se protíná se Zemí v téměř kolmém úhlu.

Světelné záblesky, které na nebi při pozorování Kvadrantid spatříte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, tedy nositelů světla. Samotné meteory třením o molekuly vzduchu shoří.

Maximum meteorického roje Kvadrantid ve slovenské Oravské Lesné v roce 2020. Také na tomto snímku vidíte meteory v „barevném provedení“. | zdroj: Facebook/Petr Horálek

Předpokladem, abyste si vesmírné představení mohli vychutnat, je samo sebou bezoblačná obloha a pozorovací místo co nejmíň znečištěné světelným smogem.

Kdybyste si nebyli jisti, zda v místě, kde se nacházíte, jsou dobré podmínky k pozorování, můžete použít mapu světelného znečištění Česka - tady.)

Tajemné, pomalé a pomíjivé

Mateřské těleso roje je dodnes nejasné. Nejdřív za něj astronomové pokládali kometu 96P Machholz obíhající Slunce jednou za zhruba pět let.

V prosinci 2003 však expert na meteoroidy z americké agentury NASA Peter Jenniskens předložil hypotézu, podle které roj pochází z asteroidu s katalogovým číslem 196 256. Jistotu o původu roje ale nemáme.

Stará astronomická mapa ze 17. století zobrazující souhvězdí Pastýře, odkud vylétají Kvadrantidy. Na obrazu, nakresleném na základě pozorování astronoma Johannese Heveliuse v 17. století, vidíte Kvadratidy jako pastýře držícího kopí, srp a dva psy. Souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) leží na severní obloze a bylo jedním ze 48 souhvězdí popsanými už astronomem Ptolemaiem ve druhém století. Dnes patří mezi 88 souhvězdí definovaných Mezinárodní astronomickou unií. | zdroj: Profimedia

Kvadrantidy jsou pozoruhodné i tím, že patří mezi nejpomalejší roje. Do zemské atmosféry vstupují rychlostí 41 kilometrů za sekundu.

Vrací se každý rok, přesto se dají nazvat pomíjivým úkazem. Jupiter je svým gravitačním působením vytlačuje mimo oběžnou dráhu naší planety, takže už za necelých tisíc let budou Kvadrantidy pro lidstvo jen vzpomínkou.