V noci na sobotu 18. listopadu dosáhne maxima meteorický roj Leonidy, informuje server Space. Na obloze bude možné vidět až 15 „padajících hvězd“ za hodinu. A pokud vám udělá čáru přes rozpočet zatažená obloha, budete mít šanci sledovat tento každoroční roj ještě v noci na neděli, kdy bude téměř stejně intenzivní.  

Měsíc nebude rušit svým svitem, protože je krátce po novoluní, kdy byl k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. Jeho srpek zapadne zanedlouho po západu Slunce. Obloha tedy bude tmavá a ve druhé polovině noci byste se mohli dočkat galapředstavení Leonid.

Mateřským tělesem Leonid, jednoho z nejvýraznějších a nejčastěji pozorovaných meteorických rojů, je kometa P55/Tempel – Tuttle. A radiant, odkud meteory pocházející z komety zdánlivě vylétají, leží v „hřívě“ souhvězdí Lva.

Meteorický roj Leonid v roce 2023. Narůstající srpek Měsíce nebude pozorování roje rušit. | zdroj: Kredit-Guy Ottewell

Dráhu proudu meteoroidů, které tento roj vyvolávají, vypočítal roku 1866 italský astronom Giovanni Schiaparelli. Francouz Urbain Le Verrier a Němec Teodor von Oppolzer nezávisle na sobě dospěli k závěru, že meteory tohoto roje se pohybují po stejné dráze jako tehdy objevená kometa, dnes podle svých objevitelů označovaná P55/Tempel – Tuttle.

Proud meteoroidů Leonid je rozložený podél dráhy komety, nemá však všude stejnou hustotu. Nejhustší je nedaleko dráhy komety a kdykoli Země prolétá takovým zhuštěním, lze pozorovat spršku meteorů, upozorňuje magazín EarthSky.

Mimořádně silný byl déšť Leonid v listopadu 1833, kdy na nebi zářilo přes 46 000 meteorů za hodinu.

Velmi hustý oblak prachu z mateřské komety se po její dráze vrací po přibližně 33 letech. Bylo ho možné pozorovat při průletu Země tímto oblakem v noci 17. listopadu 1969. Meteory padaly hustě a rovnoběžně jako kapky deště.

Další meteorická bouře Leonid „udeřila“ v roce 2002. Příští můžeme očekávat v roce 2035.

Letos nebude roj tak hustý. Přesto se ho vyplatí pozorovat.

Leonidy bývají klasifikovány jako významný meteorický roj mimo jiné proto, že jsou mezi nimi běžně k vidění velké a velmi jasné meteory (bolidy).

Přestože se „padající hvězdy“ mohou během meteorického roje objevit kdekoli na noční obloze, je vhodné dívat se zhruba ve směru radiantu, tedy místa, odkud meteory zdánlivě vylétají. V tomto případě to bude v souhvězdí Lva po půlnoci a Lev vyjde na východě.

Předpokladem, abyste si vesmírné představení mohli vychutnat, je nejít spát, anebo vstát už krátce po půlnoci a najít si pozorovací místo co nejmíň znečištěné světelným smogem.

Kdybyste si nebyli jisti, zda v místě, kde se nacházíte, jsou dobré podmínky k pozorování, můžete použít mapu světelného znečištění Česka - tady.)

Světelné záblesky, které na nebi uvidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory z roje Leonid vstupují do ovzduší rychlostí vyšší než 70 kilometrů za sekundu a předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, nositelů světla.

Sprška Leonid nad Severní Amerikou v roce 1833. | zdroj: Edmund Weiß/Volné dílo