Nová studie zpochybňuje obecně uznávanou teorii. Podle ní byl meteorit (kometa, nebo asteroid), který před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu, hlavním viníkem vyhynutí neptačích dinosaurů. Autoři studie tvrdí, že je jen poslední kapitolou epického příběhu vymírání.

Vědci upozorňují, že už dlouho před nárazem deset kilometrů široké vesmírné skály Chicxulub se ve vzduchu vznášel toxický vítr změn, který populaci dinosaurů decimoval.

Podle nich naše planeta v té době byla vším možným, jen ne zemským rájem. Teploty opakovaně klesaly a míra síry v atmosféře dosahovala kritických hodnot. Příčinou takového narušení klimatu byla sopečná činnost.

„Výsledky našeho výzkumu naznačují, že vulkanická aktivita mohla způsobit opakované poklesy globální teploty,“ píší vědci ve studii publikované v časopise Science Advances.

Epocha sopečných zim

Vliv soptících vulkánů na klima je nepopiratelný. Z jejich jícnu se valí hromady dýmu, které zahalují oblohu a znečišťují ovzduší sírou, fluorovodíkem, chlorovodíkem i mnoha dalšími toxickými a životu nebezpečnými látkami. Žádné emisní povolenky je přitom nezastaví.

Ve studii, která jim zabrala celých pět let, vědci zkoumali horniny z Dekkánských pastí – náhorní plošiny na území dnešní západní Indie, kterou tvořila roztavená láva. Použili k tomu strojové učení vyvinuté pro vyhodnocování koncentrace síry a dalších toxických látek.

Výzkumníci z několika kontinentů sbírali v Dekkanských pastích horniny, které analyzovali v Anglii a ve Švédsku.

Rozšíření Dekkánských pastí v Indii. | zdroj: kredit-Sara Callegaro et al.

Potom získanými geologickými daty i klimatickými údaji z epochy křídy „krmili“ strojové učení. Tak zjistili, kolik síry, fluoru a dalších látek se 200 000 let před vyhynutím dinosaurů začalo uvolňovat do ovzduší masivními sopečnými erupcemi.

Výsledek naznačuje, že vytrvalé emise síry z Dekkánských pastí stačily na to, aby se výrazně změnilo globální klima a opakovaně nastávala období sopečných zim. Ze zmíněné sopečné oblasti se podle analýzy uvolnilo neuvěřitelných 1,3 milionu krychlových kilometrů roztavené horniny.

„Náš výzkum ukazuje, že klimatické podmínky byly velmi nestabilní. Vyznačovaly se opakovanými sopečnými zimami, které mohly trvat desítky let a které decimovaly dinosaury. Tato nestabilita ztížila existenci všem rostlinám a zvířatům a připravila půdu pro vyhynutí dinosaurů,“ cituje web McGillovy univerzity vulkanologa Dona Bakera, jednoho z autorů studie.

Jako když vaříte těstoviny

Baker popsal výzkum jako složitou kombinaci chemie a experimentů. Na univerzitním webu si pomohl odkazem na vaření těstovin.

„Představte si, že byste doma připravovali těstoviny. Dáte vařit vodu, nasypete do ní sůl, a nakonec do hrnce vložíte těstoviny. Část soli z vody pronikne do těstovin, většina jí ale zůstane ve vodě,“ vysvětluje Baker.

Podobně jako v těstovinách se některé prvky zachytí v minerálech, když se ochladí po sopečné erupci. Stejně jako byste mohli vypočítat koncentrace soli ve vodě, v níž se vařily těstoviny, z analýzy soli v těstovinách nová technika umožnila vědcům měřit síru a fluor ve vzorcích hornin. Strojové učení potom z geologických a klimatických dat odhadovalo objem plynů uvolněných během erupcí.

„Výsledek naší studie pomáhá vysvětlit významné vymírání, které vedlo k vzestupu savců a evoluci našeho druhu,“ píše se v závěru studie.

Titánský meteorit podle vědců populací nelétajících dinosaurů nejspíš jen dorazil. Miliardy tun síry, která zablokovala sluneční světlo a znečištěné ovzduší způsobilo další, tentokrát prudší ochlazení, ze kterého se dinosauři už nevzpamatovali.

Tento závěr se shoduje s dřívější studií publikovanou v magazínu Nature Communications. V ní badatelé zjistili, že početní stavy dinosaurů významně poklesly už před dopadem meteoritu. Jako hlavní se ukázal setrvalý pokles teplot, který jim ztěžoval život.

Pokles teplot vedl k úpadku vegetace, kterou se živili býložraví dinosauři. Právě býložravé druhy vymíraly jako první. Tím se naboural potravní řetězec dinosaurů a začaly vymírat i masožravé druhy.